Zajímalo jak by jste pak chtěl prosadit nepopulární, leč v některé době nutné kroky / zákony. To by ti politici, kteří je prosazují byli rychle z kola ven, tedy pod kýženou číslovkou 200. Co když bude opravdu potřeba snižovat nějaké státní platby, které se dotýkají velké většiny (např.důchody), nebo naopak zavést, či upravit daně způsobem nepopulárním, tedy zvýšit ? To by mohlo být i nemožné. Mnohým je úplně jedno stejně tak jako dnešním politikům, co bude zítra. Vždyť se podívejme kolik lidí je ochotno se zadlužit na koupi věcí zbytných a nehledí na to, že v budoucnu mohou mít velký problém.

Citace Pauk:

Tímto Vás pasuji na administrátora. Pokud sám nevymyslíte něco lepšího.

v podstatě neexistuje žádná politika, náboženství, ideologie, ekonomika ani filosofie - existují jen a jen lidé. A ti, ve velkém měřítku, pořád ještě žijí v domnění, že rozum je tím největším darem, který kdy dostali - velký omyl. Má otázka je, jak se vypořádáte se sebestředností???

Přečetl jsem si článek a musím říct, že to má dvě zásadní chyby. Systém je neanonymní, což je snadno zneužitelné - komunisti a nejen oni toho dokázali dobře využít. Netransparentní - jak zajistíte, že jsou hlasy počítány tak, jak se má? V tomhle systému má administrátor nebo skupina administrátorů obrovskou moc a možnost falšování výsledků, přestože je systém adresný - to nám ukázaly už věci veřejné.

také jste se v USA setkali s lidmi, kteří se modlí k Bohu, aby jim pomohl k penězům? V tamní societě jsou peníze a vlivné postavení synonymem úspěchu a úspěch je nejčastějším přáním nejen jako součást motliteb Jistý Karl Marx tomu říkal peněžní fetišismus... Smysl existence peněz je vykládán pomocí jejich funkcí - transakční (směnné), zúčtovací (metrické) a pokladu (depozitní). Tak je to na celém světě vštěpováno studentům ekonomických oborů. Jenže k čemu je vám poklad, když jej nemůžete v nouzi použít k nezbytným transakcím? K čemu je vám jednotné zúčtovací měřítko, když byste měli měřit statické ekonomické veličiny aniž by byly statky, jež tyto veličiny reprezentují směňovány? Takže transakční funkce peněz je jediná univerzální a nepopiratelná, zatímco obě zbývající jsou již od této funkce fukčně odvozeny. Střih do praxe: Peněz je mnohonásobně více než těch, které právě obíhají jako zprostředkující médium ekonomických transakcí. Peníze jsou uloženy v bankách, pod matracemi, v realitách, v drahých kovech... Proč? Jedním z důvodů je obava z nouze peněz potřebných k nezbytným transakcím zajišťujícím kulturní život. Problémem je druhý důvod - peníze jsou deponovány jako zdroj potenciálního nadstandardního výnosu ze spekulačních motivů. Peníze hedgeových fondů neslouží kulturnímu životu občanů, ale exkluzivním peněžním požadavkům nemnoha vůdců trhu schopným vydělávat na lživých fámách o virtuálním předmětu transakcí. Peníze se stali komoditou, která je za jiné peníze směňována. To vše se děje na základě bezprecedentní exkluzivity bakovní úvěrové emise peněz, při níž běžné banky poskytnutím úvěru zakládají své peněžní aktivum, aniž by k tomu potřebovaly skutečný pasivní zdroj (viz účetnictví bank) a které se funkčně naplní splacením úvěru bance. Vlastníkům bank tak zůstává velké množství peněz, které nemuseli investovat, zato je mohli přímo vytvořit. Přitom nic, zejména ne efektivita, banky neopravňuje k odklánění peněz z reálně ekonomických trhů na trhy finanční, kde se doslova škrtem pera přeceňují problematická finanční aktiva. Může toto učinit softwarová společnost? Může to učinit pekárna či škola? Pomocí tzv. Finační páky (úvěru) se na nadstandardně výnosné rizkantní finanční investice vyplácí i vysoká úroková sazba, která by se u projektu Systému Řízení Politického Ŕegistru (podle autora původního článku) stejně jako u projektu Smart Grids vůbec nevyplatila pro nízkou vlastní finanční výnosnost Projektu. každý okamžik, ve kterém jsou někde nějaké peníze zdrženy mimo peněžní oběh a nebo slouží fiktivním transakcí, se jich nedostává na straně občanů-spotřebitelů a na straně fiorem-výrobců. Současně se absurdně fetišizuje držba peněz tam, kde přebývají a na druhé straně vznikají sociální problémy a kriminalita z nedostatku peněz. Přitom kriminalita nuzných z absolutního nedostatku je kombinována s kriminalitou bohatých s motivacemi omezenými pouze na peníze a perverzní spotřebu. Už chápete, proč je držba peněz systémově chybná? Pak jistě chápete, že chybný je i právní koncept vlastnictví peněz. Stačilo by přitom sjednotit obsluhu všech reálných transakcí Peněžními Právy Čerpání (SDR není svou podstatou nic jiného) vázanými na stabilní objem peněz, který by se měnil pouze v závislosti na růstu produktivity (jako odměna společnosti za zvýšenou produktivitu). Pochopitelně existuje mnohem propracovanější systémový koncept takovéhoto finančního systému, doporučuji inspiraci na ekonomickarefor ma.cz (všechna čest, Jiří Schlimbachu!). To vše je mnohem složitější algoritmický úkol než pouhá kybernetická demokracie. kybernetici a ekonomové se potřebují navzájem a nehodí se, aby neznalosti jednoho byly zakrývány nasupeností a nepodloženými a-priori soudy, zatímco druzí jsou již kvantosystémově na vyšší "energetické" hladině :-)

Citace Pauk:

Obávám se, že to co zamýšlíte, nejen že nejste schopen legislativně zformulovat, natož zalgoritmizovat , ale i pokud byste to prosadil, bylo by to ještě mnohem horší (i složitější), než stávající stav.

A ničeho jiného se již neobáváte? :-) Algoritmizace nemůže nahradit kreativitu, může a musí jí ale vymezit pro případy rizik Pareto neefektivity a rizik oslabení odpovědnosti oproti svobodě. Ústavní soudce bude potenciálně úplatný v té míře, v jaké i on bude rozhodovat podle peněžně-vlastnických kriterií. I vy napíšete program optimální nikoli funkčně, ale s ohledem na jeho ekonomickou výtěžnost. Klíčové je resetovat současné nastavení rozšířených funkcí peněz a související přístupová oprávnění. Tím dojde k přirozenému oslabení jednostranné virtuální motivace a k rozšíření motivací reálných včetně pochopení vlastních osobních dispozic a šancí ne jejich nekonfliktní využití nebo na oprávněnou podporu při jejich nedostatku. Dovolím si rýpnutí - matematika je dobrý sluha i k změně rolí sluhy a pána, jen se nesmíme ptát po důsledcích v okolí... Mimochodem, čísel se ještě nikdo nenajedl...

Bylo by to nutné doplnit institutem obecného referenda s výstupem, který by byl závazný i pro zastupitele. Hodnocení "ex post" totiž nezabrání odhlasování různých úchylek. Samozřejmě by toto referendum muselo být vypisovatelné za jiných podmínek, než např. navrhuje Karolína Peak.
Základem musí být, že pro referendum musí platit minimálně stejné podmínky jako pro volby - a samozřejmě, že výstup z referenda není hlasem poradním, ale zákonodárným.

Nepovažuji stát za PODNIK (firmu, plánující ZISK a měřící jeho dosažení a rozdělování).Účtování příjmů a výdajů státní pokladny už dávno probíhá, možná je členěno dle resortů, ale podrobněji asi nikoli nebo různě a nezávazně. Na podrobnější účetní metodice se musejí všichni shodnout, nebo to přenechat zkušeným nezávislým auditorům (třeba i mezinárodním). Vždycky asi zůstane nějaká položka "různé" (nezařaditelné) , která se zaůčtuje všem poměrně. Systém by nic PŘEDEM nevyhodnocoval - pouze následně.Politici by to však ve vlastním zájmu dělat měli, aby se udrželi co nejdéle. Spory o to, na které hlasování jaké náklady naběhnou, musí vyřešit nevolený a soudem pověřený auditor a přezkoumat může soud. VÝNOSY systém samotný řešit ani zkoumat nebude: buď jsou - nebo nejsou dostatečné (t.j. převyšující dosavadní výdaje a zajišťující dostatečnou, zákonnou, případně ústavní rezervu).Riskovat se nebude!!! Vyloučen ze hry (dočasně) budete nikoli proto, že jste s něčím předem souhlasil či nesouhlasil, ale proto, že jste "vsadil na špatného koně" a riziko jste včas nerozložil na vhodné jiné poslance, jejichž saldokonto je příznivější. Uznávám, je to trochu "ruleta", ale to je celý náš život. "Zájem všech, či většiny" je falešný mýtus. Každý jednotlivec se chybami učí, a to neustále. Jedinou "životní jistotou" je smrt (v nejistém termínu). Hlavní nadějí všech mafiánů je benevolence k zadlužení státu (dluhy nakonec zaplatí hloupí nemafiáni, kterým bylo nakukáno, že je to v jejich prospěch). Celý systém je založen na třech základních protichůdných vektorech: osobní tužby voličů, ambice zastupitelů, stav státní (společné) pokladny. A na jejich dynamické rovnováze (statická je již z povahy věci vyloučena).

Omlouvam se za nepeclivost. Hodnoceni verejnych zakazek byste tedy nejspis chtel vyjadrovat rovnou penezne. Mozna na nejake jine dostatecne siroke skale bodu, na tom vlastne nezalezi, i kdyz je to rozhodne lepsi, nez v me predchozi, chybne predstave. Zalezi predevsim na prevodu "pomyslne hodnoty" zakazky na zvolenou metriku, tj. problem jejiho vycisleni z ruznych hledisek.
Ohledne uvadenych prikladu jsem nepredpokladal, ze byste zase Vy zapomnel, ze Vas system je pouzitelny temer univerzalne, zastupitelstva mest a obci nevyjimaje. Chcete-li si vsak pro nazorne vycisleni hodnoty zakazky vzit jakykoli jiny priklad, prosim, treba nejakou armadni zakazku, nebo zvyseni spotrebni dane u pohonnych hmot. No, ale vubec nejlepsi by bylo ekonomicky vyhodnotit predkladanou novelu zakona o verejnych zakazkach, to by me vskutku zajimalo.
At si nakonec vyberete kterykoli priklad, rad bych videl alespon podrobnou rozvahu, tj. co vse byste zapocital do nakladu, a co do vynosu ci prinosu pro stat, obcany, atd. (treba i v case, jak navrhujete).
Napr. Opencard - naklady-OK, vynosy ci prinos pro občany Prahy-?, pro město-? Finalni hodnoceni = ...
Nebo Pandury - naklady-OK, vynosy/prinos pro stat-?, obcany-?, pro nasi bezpečnost-?
Opravdu existuje jedine spravne ciselne vyjadreni dulezitosti kupr. teto potreby ve vztahu k ostatnim potrebam statu, byt v dane dobe? Myslim, ze nazory na to se budou vzdy ruznit. Pak ale vznika otazka, proc bych tedy mel byt vylucovan ze hry na zaklade hodnoceni, se kterym pravem nesouhlasim?
Take bych rad vedel, jak byste do toho zapocital tzv. korupcni dan (pravdepodobne uplatnovanou napr. v jiz vyse zminenych pripadech). Odecist byste ji mohl az po rozhodnuti soudu, nepletu-li se, a toho se u nas asi jen tak nedockame. Mozna mate predstavu, ze by to s Vasim systemem zacalo fungovat jako mavnutim kouzelneho proutku. Na to bych si ale nevsadil. Mafianske vazby jsou jiz davno upevnene. Mozna, ze to bez revoluce, bohuzel, nepujde.
A pak je tu stale Vami opomijena otazka na system volby a kontroly onech moudrych hodnotitelu, ktery by mel zarucit, ze budou jednat v zajmu vsech/vetsiny? obcanu. Snad jesm to opet neprehledl.
A na zaver jeste jedna trochu jizliva pripominka, omlouvam se. Pokud pripustime, ze taci moudri hodnotitele, kteri dokazi vse spravne vyhodnotit a spocitat k blahu vsech, existuji (a je pouze problem je dostat na spravne misto), pak by mohlo byt s jejich pomoci funkcni i cenralni planovani, ne?

Každý systém, který ignoruje odpovědnost jednotlivců, nevyhnutelně spěje k erozi. K téže erozi, byť z jiné příčiny, spěje i systém, který nedbá na lidskou důstojnost každého jednotlivce. Jestliže kterýkoli lidský jednotlivec rezignuje na vlastní lidskou důstojnost a kulturnost a odepírá-li jí přímo ři nepřímo jiným lidem, nezaslouží než nést za to plnou osobní odpovědnost trestní. Podmíněný souhlas s nadřazeností lidského jedince nad jakoukoli lidmi tvořenou entitu (instituci) závisí na prosazování plné osobní odpovědnosti za jakákoli svá rozhodnutí s jakkoli širokým dopadem. Mám-li mít práva nad jiné, pak musím mít i povinnosti nad jiné, má-li být nový systém stabilní. K tomu je dále nezbytné zrušit vlastnictví peněz jako transakčního média, nikoli jako formy bohatství. Peníze musí být výhradně nástrojem zprostředkování transakcí všude tam, kde neexistuje ochota k naturálním transakcím. Tím zaniknou finanční trhy, neboť o prázdné virtuální finanční transakce nebude žádný zájem vzhledem k omezenému množství peněz v oběhu. Současně se posílí se financování reálné ekonomiky. Představa, že současná vláda se nechá přesvědčit k zásadní pro ni nevýhodné změmě, je zcela naivní a vychází z neznalosti psychologických profilů politiků (analogie s rokem 1989 je zcela nerealistická). Je nezbytné se obracet na ústavní soud, aby se ten permanentně staral o čištění legislativního procesu. Občanům musí být doručena správa, že každý občan má přirozené právo žádat po svém zvoleném politikovi náhradu škody za nesplněné volební sliby a za přenášení nákladů a škod politických rozhodnutí na občany. Současně musí být každému občanu evidován celkový majetek a jeho volební historie jako prvek jeho ekonomické a občanské odpovědnosti. Je třeba zavést právo obecného referenda k odvolání vlády neplnící svůj program nebo konající v neprospěch většiny občanů. Každá volba musí zakládat pevnou smlouvu mezi občanem voličem a jím voleným zástupcem ve vládě příslušné úrovně s právem výpovědi ze strany voliče při neplnění smlouvy ze strany zástupce. Volič je povinen vypovědět jím zvoleného zástupce na základě kýmkoli předložených důkazů o neplnění povinností ze strany zástupce. Politické strany jsou financovány výhradně ze všeobecných daní, jakýkoli soukromý sponzoring je zakázán jako potenciální korupce. Stranám jsou subvencovány pouze nezbytné osobní a provozní náklady, strany nesmějí investovat a jejich volební náklady se v důsledku zániku pravidelného volebního cyklu stanou marginálními a nesubvencovatel nými (webové prezentace zvládne zdarma kdokoli z dané strany ši sdružení). Zástupci občanů ve vládě pobírají služné ve výši průměrné měsíční mzdy s prémií jejího dvanáctinásobku splatné po pěti letech s minimálně třemi roky nepřetržitého mandátu, pokud k tomu občan volič, který zástupce volil, dá souhlas s ohledem na svou a společenskou ekonomickou úroveň (neodovolaný, ale neproduktivní a občanu či veřejně nepříliš prospěšný zástupce nemůže být oceněn prémií). Občan je s prémií povinen souhlasit v případě, že zástupce prokazatelně vytvořil dodatečný veřejný prospěch, aniž poškodil občana voliče (pareto efektivita). Tolik z mé připravované publikace...

Takze tunelu Blanka nebo projektu Opencard, jako bezpochyby verejnem prospesnym investicim, byste dle Vaseho komentare musel priradit ve Vasem systemu hodnoceni +1. Predpokladam, ze byste to neudelal. Ale jak je pak hodnotit?
"Ovladnout" radu hodnotitelu, bohuzel dosud nijak Vami nedefinovanou, ale zasadni pro Vas system spravy, lidmi, majicimi na mysli "verejny zajem" vyse zmineneho typu, by u nas bylo bohuzel velmi snadne. Mate-li navrh, jak tomu predejit, sem s nim.
Rovnez tak prodej pristupovych prav volicu k jejich uctum by jakykoli bankovni software jen stezi vyresil. Snad jedine ten s biometrickym overovanim, pak by bylo mozne opet pouze nakupovani hlasu ke kazdym volbam jako dnes, za pivo ci stovku. Vedle toho by e-volby znamenaly riziko ztraty anonymity.
Jinak co se tyce vztahu parlamentu a vlady, at jiz by byl definovan stejnym zpusobem jako mezi volici a zakonodarci, nebo jinak, kazdopadne by bylo potreba (a to na obou urovnich) skrze Vase "parametricke regulatory" omezit "skatulata, hejbejte se" na nejake smysluplne dlouhe funkcni obdobi (zakonodarcu /ministru), jinak by z toho mohl byt hodne nepovedeny gulas.
Jiste je za Vasim navrhem spousta prace a dobre vule, nicmene jak jsem jiz uvadel drive, problem vidim spise jinde. Rekl bych, ze mnohem potrebnejsi je dnes verejny "tlak" na poctivost a spravedlnost, nez na informacne-technologicke zmeny. Transparentnost a verejne pristupne oduvodneni vsech rozhodnuti, spolu s otevrenou verejnou podporou vyse zminenych, desetileti zanedbavanych, zakladu duvery mezi obcany, to by mozna stacilo k fungovani i soucasneho systemu.

Pokud "gauneři" budou spravovat stát bez dluhů a ke spokojenosti voličů, nezaslouží si Vaše předsudečné označení. Vaše obavy asi nerozptýlím, zejména jste-li "poctivý zákonodárce" a neumíte-li programovat a nevyznáte se v právním řádu. Pak by pro Vás bylo nové volební právo "omezením" - pro voliče naopak podstatným rozšířením. Váš "námět" byl již příčinou vzniku mého článku. Vaše představy o "zkalkulovatelno sti" (i další) Vám nehodlám vyvracet a rád je přenechám k řešení Vám (stejně jako obrodu moci výkonné i soudní).

Je to přesně tak. Teď jde o to, zda čekat na nesametovou revoluci a nemít nic připraveného "v šuplíku", nebo si to zatím vyzkoušet v nestátním sektoru. V nové revoluci budou davy požadovat řešení okamžité, hotové a bez prodlení. Mimochodem v novém řešení odpadnou starosti o "konflikty zájmů", protikorupční výbory a jiné bezzubé a liché orgány parlamentní. Rovněž senát se stane zbytečným - neboť jeho hlavní argument, že je volen jinak a na jiné období, odpadne.

Začátek:
Ústřední myšlenkou článku je, aby stát (i jiná právnická osoba s voleným vedením), byl spravován svěřenskými správci (obdoba advokátů). Advokát musí mít adresnou plnou moc od zmocnitele (nikoli anonymní "voličský mandát"). Aby poslanec nemusel stohovat plné moci svých voličů (a to je právě ten informačně technologický problém), musí mít k dispozici nástroj jiný (např. "bankovní" software). Seznamte se s nějakým zkušenějším advokátem a nechte si vysvětlit, jak on zcela běžně řeší problémy střídajícího a měnícího se vztahu zastupitele a zastoupeného (nemá zdaleka jen jediného klienta).

Pokracovani predchoziho prispevku:
No kazdopadne v 8 rano u nej nastane zmena zivotniho rezimu, vstup do parlamentu, studovani problematiky, ktere se bude chtit venovat. No a treba v 7 vecer uz zase navrat do predchoziho zivota, jelikoz bodove ohodnoceni se holt nejakou shodou okolnosti po kauze ve zpravach zase zmenilo. V horsim pripade by to bylo treba az po par tydnech ci mesicich, kdy by byl navrat do predparlamentni existence jiz mnohem slozitejsi.
Mate nekdo nejakou lepsi konkretni predstavu o moznem realnem fungovani navrhovaneho systemu?
Nechci jen kritizovat, ale zatim nemam zadne navrhy jak tu nenezranou chobotnici oklestit a jak a cim ji nahradit. Snad jen verejne se zastavat poctivosti, spravedlnosti a smysluplnosti byti. Kdokoli tak bude cinit v dobre vire, rad ho podporim.

Panu K: podporu politiků jsem popsal v epilogu mého článku, který stále platí.
Panu Černému: Nenechme se mást pojmy z obchodního zákoníku, že stát je firma. Byla by to katastrofa, už jen proto, že firmu lze kdykoli komukoli prodat, zaměstnance vyhodit, majitele zavřít, firmu vytunelovat, nechat zbankrotovat. A je zcela lhostejné, zda by to byl podnik "socialistický" (jako v upynulých 40 letech - nebo "kapitalistický". Máme-li používat právních pojmů, pak stát má nejblíže ke "svěřenství" potažmo ke "spoluvlastnictv í" - nikoli však ke spoluvlastnictv í výdělečnému, ale spíše dědičnému. S dědictvím slušní lidé nehazardují ani nekšeftují, nýbrž ho chrání a udržují. V osobním životě se v civilizaci svěřuje dědictví správcům (svěřeneckým), vázaným přísnými zákony i vlastní ctí. Co brání tomu, aby se tak přistupovalo i ke státu? Češi dosud nepochopili rozdíl mezi civilizovaným státem a prvobytně pospolnou společností (která je "beztřídním" vzorem komunistům), kde vládl ten, co měl větší kyj, který dědili jeho potomci a druhové. K tomu, aby ČSSR byla i formálně feudálním státem, chybělo už jen to, aby členství a funkce v KSČ byly dědičné.
Panu Legnerovi: budu Vám držet palce i nápomocen stejně, jak jsem slíbil panu Havlíkovi.