O souvislostech
Na jatkách se uřezávají hlavy zvířat, z trupů se stahuje kůže, pářou se břicha. Jak dlouho se ještě bude Bůh dívat na tohle vaše strašné peklo a mlčet? Proč potřebujete tento oceán krve a masa, jehož puch se šíří po celém vašem vesmíru? Isaac Bashevis Singer (spisovatel)Planeta - četli jste?
Kolik je nás právě teď a kolik nás bude na planetě v roce 2050? Je nás sedm miliard a zdá se, že panika ještě nepodrobí svět. Snad až v roce 1945, kdy nás bude 9 miliard....
Antarktida - stručná historie objevování Jižní pól není jeden - jsou dokonce tři. Nejznámější je historický, označený prvními dobyvateli Jižního...
Město budoucnosti - Masdar City První bezodpadové město na světě, vize moderného města nejen z hlediska ekologie, ale i vnímání společnosti....
Martin Behaim - Čech, který vymyslel glóbus Byl poslední červen Anno Domine 1507 a v nemocničním útulku hospitálu sv. Bartoloměje umírá v naprosté...
Fenomén prázdné hlavy úředníka není fráze, ale potvrzená skutečnost Ve 44 letech měl jeden muž problém s ovládáním levé nohy. Lékaři nakonec použili počítačový tomograf,...
Výchova a vzdělávání ovliňuje chování genů a tím i vývoj jedince Odpověď na otázku, jestli když dva blonďatí rodiče mají černovlasé dítě, musí být otcem nutně...
Svitky od Mrtvého moře jsou k dispozici online v plném rozlišení Slavné staré svitky od Mrtvého moře, staré 2000 let, jsou nyní k dispozici pro prohlížení on-line ve...
Podmořská muzea - mezi kýčem a bláznivým obchodem Podvodní muzea vznikají v současné době i na mnoha místech ve světě – UNESCO podporuje plánované muzeum v...
Muzeum počítačů - Computer History Museum Možná to nevíte, ale první osobní počítač Apple1 byl veřejně předveden v Homebrew Computer Club, Palo Alto v...
Magnetické pole Země slábne a důsledky by mohly být katastrofální Planetu Zemi chrání před různými typy záření magnetické pole. To vzniká pomocí tekutého vnějšího jádra,...
| Kolik je nás právě teď a kolik nás bude na planetě v roce 2050? |
 |
 |
 |
| Planeta - Populace |
| Napsal: Pavel Matusek, Mik Herman |
|
Je nás sedm miliard a zdá se, že panika ještě nepodrobí svět. Snad až v roce 2045, kdy nás bude 9 miliard. Mužíčkovi Klausovi je to jedno, ten se o budoucnost nezajímá a dává to najevo i v novoročních projevech. V roce 1975 mělo přes deset miliónů lidí pouze tři města, dnes je jich 21. Nechtěl bych žít v Dilli (22 miliónů lidí), v Kalatě (16 miliónů lidí). Ta krásná a živoucí Indie má dnes cca 790 miliónů lidí a v roce 2030 se dotáhne na úroveň Číny. Nárust v Indii je oproti roku 1960 až 200%, Čína se pohybuje na 111%, ale v Africe je dost míst s nárustem přes 300%. Naštěsti v Evropě nás přibylo za posledních 50 let míň jak 50%, ale podívejte se k večeru z letadla na Evropu. Není zde volného místa, světla měst a vesnic jsou kontuinálně propojená svítící šňůrami cest plných aut. O tom zřejmě mužíček z hradu vůbec neví. Pokud se podíváme na historii vývoje počtu obyvatel na planetě pak zjistíme, že jednu miliardu měla planeta teprve v roce 1804. Koncem roku 1974 žily na světě stále jen 4 miliardy. Počet obyvatel planety zřejmě poprvé překročil 5 miliard 11. červenec 1987. Proto je tento den vyhlášen jako Světový den populace. Počet obyvatel dnes roste přibližně o 78 milionů za rok, v roce 2008 žilo na Zemi 6,7 miliardy lidí. Na planetě Zemi se každý den narodí 365 tisíc dětí. Ve stejném čase zemře 155 tisíc osob. Celkový počet obyvatel se tak zvyšuje o 210 tisíc každý den. V roce 2050 počet lidí zřejmě přesáhne 9 miliard, vyplývá to z odhadů zveřejněných ve zprávě Fondu OSN pro otázky populace (UNFPA) o vývoji světové populace. OSN aktualizuje své odhady každé dva roky. Na Zemi tak během 45 let přibude dvakrát tolik lidí, kolik nyní žije v Číně. Počet obyvatel poroste hlavně v nejméně rozvinutých státech. Zatímco množství lidí na Zemi do poloviny tohoto století stoupne o 2,5 miliardy na více než devět miliard, Evropa jako jediný z kontinentů zaznamená úbytek a to o asi 75 milionů. V Česku bude žít v roce 2050 zhruba 8,5 milionu lidí, o 1,7 milionu méně než nyní; na Slovensku to proti současným 5,4 milionu bude 4,6 milionu. Počet obyvatel klesne ve 20 z 31 uvedených evropských zemí. Celkem pak populace na "starém kontinentu" klesne ze 728,1 na 653,3 milionu. Nejlidnatějším kontinentem bude Asie, která by proti nynějším téměř čtyřem miliardám měla mít přes 5,2 miliardy lidí. I zde populace klesne jen ve dvou z uvedených 36 zemí Japonsku a Jižní Koreji, ve zbytku naopak podle odhadů OSN poroste. Ve Spojených státech se díky přílivu 1,1 milionů přistěhovalců ročně zvýší počet obyvatel z dnešních 298 milionů na 394. V Africe naopak množství lidí poroste v podstatě ve všech 47 sledovaných zemích s výjimkou dvou - Botswany a Lesotha - a dosáhne téměř dvou miliard; v Svazijsku bude na stejné úrovni jako dnes. Zatímco například letos je v Ugandě asi 30 milionů, v roce 2050 by to mělo být podle predikce téměř 127 milionů; podobně výrazný nárůst zaznamená i Etiopie (letos - 79, 2050 - 170), Kongo (59/177) či Nigérie 134/258). Nejlidnatější zemí světa je zatím Čína, Čínská populace ale stárne, většinou kvůli kontroverzní politice jednoho dítěte, kterou zavedl komunistický režim. Čísla ze sčítání lidu, zveřejněného v květnu 2011, stanovila počet obyvatel v Číně na 1,34 miliard a velká část z nich jsou lidé starší 60 let. Průměrný věk čínské populace byl v roce 2011 34 let. Do roku 2050 bude polovina obyvatel země ve věku 50 a více let. Obecně nejvíc lidí přibude: Hlavně v Indii, kde se odhaduje nárust na 1,6 miliardy, dále v Pákistánu, Nigérii, Kongu, Bangladéši, Ugandě, Etiopii, Číně, ale také USA. V Afghánistánu, Burkině Faso, Burundi, Libérii, Mali, Nigeru, Ugandě, Čadu a Východním Timoru se počet obyvatel dokonce ztrojnásobí. Všechno ovšem závisí na možných válkách, které jsou schopny za krátký zdecimovat velkou část obyvatelstva a také omezit silně porodnost. Populace v padesáti nejméně rozvinutých státech se do poloviny století zdvojnásobí a naroste z dnešních 800 milionu obyvatel na 1,8 miliardy. Plodnost žen se přitom podle odhadů sníží. Teď mají v průměru 2,65 dětí, za 45 let to bude 2,05. V rozvinutých zemích bude počet obyvatel stagnovat a udrží se přibližně na 1,2 miliardách. K poklesu dojde v 51 státech, například v Německu, Itálii, Japonsku a většině bývalých států Sovětského svazu. Průměrný věk dožití, který se zvýšil mezi lety 1950 až 2005 ze 46 na 65 let, vzroste do roku 2050 na 75 let. V rozvinutých státech, kde se už nyní lidé dožívají nejčastěji pětasedmdesátky, se tato hranice posune až na 82 let. V nejméně rozvinutých státech, kde lidé umírají nejčastěji v padesáti, si prodlouží život v průměru o šestnáct let. Podle OSN News zpracoval Pavel Matusek a Mik Herman |
| Už jste četli tuto knihu ? | |
Komentáře
Pěkný den všem....
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.