Stalo se tak 2. 10. 1608 jako patentová práva na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Patent podal Hans (Johann) Lippershey z Middelburgu (1570 - 1619), nizozemský brusič skel a výrobce brýlí. Nebyl sice úplně první, co se týče přibližovacích skel, ty už používali staří Peršané a Arabové, ale dalekohled vstoupil do dějin díky jemu.

Způsob jak objevil schopnost, že vhodně uložené čočky v tubuse přibližují realitu asi byla věci náhody, ale to není dnes důležité neboť hned po podání patentu se o tento přístroj strhl zájem vcelku nebývalý. Komise, která se tenkrát sešla, doporučila sestrojit přístroj pro pozorování oběma očima a tak už v roce 1608 dokočil Lippershey první sérii dalekohledů. Zajímavé však je, že nikdy neobdržel patentové právo, stejně jako o dva tydny starší podání patentová žádost,  brusiče Jakoba Metiuse.

Prvním, kdo pak využil dalekohled pro astronomické účely byl už v roce 1609 známý Galileo Galilei, který s ním vykonal řadu astronomických objevů. Jeho první dalekohled z roku 1609 zvětšoval pouze třikrát, ale o rok později už 23x. S jeho pomocí objevil Galileo v letech 1609 a 1610 krátery a hory na Měsíci, čtyři největší Jupiterovy měsíce, pozoroval fáze Venuše, pás Mléčné dráhy. Prosazoval tak jako jeden z prvních názory o heliocentrické soustavě, za což byl v roce 1633 postaven před inkviziční soud katolické církve.

Fotokredit_ Wikipedia

Komentáře (0)

Ukaž/Skryj formulář komentáře