Psal se rok 1969, sobota 20. července 21:17:41 středoevropského času. V tu chvíli přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin poprvé na Měsíci, což komentoval Aldrin první větou z měsíce: „Contact Light“. 21. července ve 2:56 UTC, šest a půl hodiny po přistání, Armstrong uskutečnil první sestup člověka na povrch Měsíce a přednesl památnou větu "One small step for a man, one giant leap for mankind." Aldrin se k němu přidal a oba strávili v oblasti Moře klidu - Mare Tranqullitatis (23,49° E, 0,69° N) celkem 2 h 13 min.

Po ukončení mise zanechali na Měsíci vlajku Spojených států a jiné připomínky pobytu, včetně plakety (připevněné na žebříku sestupové části lunárního modulu) , na které jsou dvě kresby Země (západní a východní polokoule), nápis a podpisy kosmonautů a prezidenta Richarda Nixona. Na plaketě je napsáno: Here Men From Planet Earth, First Set Foot Upon the Moon, July 1969 A.D., We Came in Peace For All Mankind.

Třímístnou pilotovanou kosmickou loď Apollo 11(Neill Armstrong, Buzz Aldrin, Michael Collins) vynesla na oběžnou dráhu Země nosná raketa Saturn, která měřila 85,85 metrů, s kosmickou lodí Apollo pak 112,52 metrů a vážila 2950 tun. Raketový systém odstartoval 16. července 1969. V prvních dvou a půl minutách letu měla spotřebovat 2,3 milionu litrů paliva. Na vrcholku rakety spočívala kosmická loď o váze 43 tun. Tvořily ji tři moduly: servisní, velitelský a lunární. Servisní modul měl zásobovat kosmickou loď energií na její třídenní cestě k Měsíci. Po navedení lodi na oběžnou dráhu kolem Měsíce se od velitelského a servisního modulu oddělil čtrnáctitunový lunární modul a přistál na měsíčním povrchu s Armstrongem a Aldrinem.

Adobe Flash Player not installed or older than 9.0.115!