O souvislostech
Je nepřípustné, aby vědci trýznili zvířata k smrti. Henrik Ibsen, spisovatel, dramatik (1828-1906)Vesmír - četli jste?
Paradoxy konečnosti a nekonečnosti vesmíru Newton již v době, kdy se vyhříval na výsluní slávy po vydání Principií, objevil, že jeho teorie gravitace...
První družice v dějinách - Sputnik 1 Pokud těleso dosáhne rychlosti 8km/s po jistou dobu, může stát umělou družicí Země a bude obíhat kolem ní....
Záhadný nejstarší hvězdný atlas Dunhuang Na obrázku je starověká čínská mapa pozemské severní oblohy. Ručně kreslená mapa je součástí hvězdného...
Armstrong a Aldrin, první lidé na Měsící Psal se rok 1969, sobota 20. července 21:17:41 středoevropského času. V tu chvíli přistáli američtí astronauti...
Hans Lippershey z Middelburgu vynalezl dalekohled Stalo se tak 2. 10. 1608 jako patentová práva na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“....
Vývoj názorů na vesmír od starověku po novověk V hlubokém "pravěku" vědy nacházíme první astronomické poznatky v Asii u Sumeřanů, Babylonců, Číňanů a...
Astronomie z roku 1490 v klášteře Melk O tom, že všechny osobnosti ranné astronomie Mikuláš Koperník (1473 - 1543), Tycho Brahe (1546 - 1601), Johanes...
GigaGalaxy Zoom - jedinečný fotoprojekt mléčné dráhy Širokoúhlý panoramatický snímek, který pokrývá celou nebeskou sféru, to je projekt, který umožňuje spatřit...
Vynález dalekohledu - 400 let historie Stalo se tak 2. října 1608, když byla v Nizozemsku podána žádost o patentová práva na „přístroj...
| Vynález dalekohledu - 400 let historie |
 |
 |
 |
| Napsal: Mik Herman |
 Stalo se tak 2. října 1608, když byla v Nizozemsku podána žádost o patentová práva na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Žádost podal Hans (Johann) Lippershey z Middelburgu (1570 - 1619), nizozemský brusič skel a výrobce brýlí. Nebyl sice úplně první, co se týče přibližovacích skel, ty už používali staří Peršané a Arabové, ale dalekohled vstoupil do dějin díky jemu.Způsob jak objevil schopnost, že vhodně uložené čočky v tubuse přibližují realitu asi byla věci náhody a existují na to i mýty o dětech Lippersheyho nebo o jeho učni. To není dnes už důležité neboť hned po podání patentu se o tento přístroj strhl zájem vcelku nebývalý. Komise, která se tenkrát sešla, doporučila sestrojit přístroj pro pozorování oběma očima a tak už v roce 1608 dokočil Lippershey první sérii dalekohledů. Zajímavé však je, že nikdy neobdržel patentové právo, stejně jako o dva tydny starší podání patentová žádost, brusiče Jakoba Metiuse. Prvním, kdo pak využil dalekohled pro astronomické účely byl už v roce 1609 známý Galileo Galilei, který s ním vykonal řadu astronomických objevů. Jeho první dalekohled z roku 1609 zvětšoval pouze třikrát, ale o rok později už 23x. S jeho pomocí objevil Galileo v letech 1609 a 1610 krátery a hory na Měsíci, čtyři největší Jupiterovy měsíce, pozoroval fáze Venuše, pás Mléčné dráhy. Prosazoval názory o heliocentrické soustavě. To se příliš nezamlouvaly tehdejší katolické církvi a proto byla proti němu vedena inkvizice roku 1633. Rozsudek ale definitivně zrušil až v roce 1992 papež Jan Pavel II. Klasický dalekohled té doby se skládá ze dvou čoček. První přichází světlo od pozorovaného objektu do dalekohledu (objektiv) a druhou pokračuje do oka (okulár). Protože v klasickém Galileově dalekohledu vstupuje do oka jen malá část paprsků, obraz je méně světlý, a tím i nevyhovující. Dnes se takový typ používá jako divadelní kukátko. O něco později se do Prahy vydal Johannes Kepler (1571-1630) za vynikajicím pozorovatelem oblohy Tycho Brahem a po jeho smrti působil jako astronom na dvoře císaře Rudolfa II., Zde navrhl nový typ dalekohledu, v němž je objektivem i okulárem spojná čočková soustava. Výhodou Keplerova dalekohledu je nejen větší světelnost obrazu, ale umožňuje poprvé pozorovat současně s předmětem i stupnici na měření, cílovou značku (kříž). Kepler taky zavedl vlastní název dalekohled. Ten pochází ze dvou řeckých slov: tele - daleko a skopein - hleděti. Z toho vychází český název dalekohled, v ostatních jazycích se ujal spíše ekvivalent původního řeckého názvu - anglicky telescope, španělsky telescopio apod. Další zdokonalení čekalo až na anglického fyzika, matematika a astronoma Isaaca Newtona. Ten navrhl v roce 1671 využít místo objektivu zrcadla. Princip je takový, že světelné paprsky se v dalekohledu odrazí dutým zrcadlem do jeho ohniskové roviny, která je na stejné straně jako pozorovaný objekt. Proto se musely odražené paprsky zakřiveného zrcadla (vybroušeného z kovové desky vyrobené ze slitiny mědi a cínu) malým rovným zrcadélkem, kolmým na jejich původní dráhu, odchýlit tak, aby se mohl obraz pozorovat postranním okulárem. Newtonův dalekohled zvětšoval tenkrát 38x. Adobe Flash Player not installed or older than 9.0.115!  Z historického pohledu tedy víme, že dalekohledy se zprvu dělaly čočkové. Později, hlavně od 18. století, se začaly prosazovat zrcadlové, protože čočky při velikosti nad 1 metr se prostě vybrousit nedají. Reflektor jako objektiv využívá nejčastěji parabolické zrcadlo, u malých (většinou do 10 cm) se ale můžeme setkat i s kulovým zrcadlem, odchylka od paraboly je příliš malá, než aby to vadilo při pozorování. Liší se také konstrukčně, protože čočkový dalekohled má čočku umístěnou na horním konci tubusu, zatímco zrcadlový má objektiv ukrytý dole na konci tubusu. Rozlišujeme tedy dva základní typy dalekohledů: dalekohledy čočkové (tzv. refraktory - využívají refrakci, neboli lom světelných paprsků), dalekohledy zrcadlové (reflektory - využívají reflexi, tedy odraz paprsků) Dalším významným krokem byl Hubbleův vesmírný dalekohled (HST - Hubble Space Telescope) Ten na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery a slouží po základních několika opravách dodnes. Zajímavým pokusem je také projekt Blast (Official Special Project of the International Year of Astronomy 2009) kdy nad Antarktidu byl vynesený balón s teleskopem Blast a po dobu 11 dní se vznášel ve výšce 37km. Během této mise zaznamenal v oblasti infračervené oblasti 10x víc galaxii, jak pozemské dalekohledy za desetiletí. Fotokredit: grafika Middelburg, 1624, dalekohled nizemského typu v rukou básníka Johana de Brune (1588-1658)
Nastav jako oblíbené
Share - Sdílet
Pošli to emailem
Komentáře
(0)
|
Ukaž/Skryj formulář komentáře
| Už jste četli tuto knihu ? | |