|
Napsal: Pavel Matusek
|
 Pokud těleso dosáhne rychlosti 8km/s po jistou dobu, může stát umělou družicí Země a bude obíhat kolem ní. První impulsy o realizaci byly sice už v 19. století, ale skutečný impuls dal zřejmě Lloyd V. Berkner na jaře 1950, když doporučil, aby se podobné akce, jakými byly v letech 1882–1883 a 1932–1933 Mezinárodní polární roky (IPY), zaměřené na zkoumání polárních oblastí, opakovaly v pětadvacetiletých cyklech. Byl dán základ projektu International Geophysical Year (IGY).
|
|
Napsal: redakce
|
 Širokoúhlý panoramatický snímek, který pokrývá celou nebeskou sféru, to je projekt, který umožňuje spatřit noční oblohu způsobem, jakým jste ještě neviděli. Projekt nabízí webové rozhraní, díky němuž se uživatel může ponořit do hlubin Mléčné dráhy. Skrze interaktivní odkazy je návštěvníkovi představeno mnoho zajímavých objektů na snímku, například některé mlhoviny či vybuchující hvězdy.
|
|
Napsal: Mik Herman
|
 O tom, že všechny osobnosti ranné astronomie Mikuláš Koperník (1473 - 1543), Tycho Brahe (1546 - 1601), Johanes Kepler (1571 - 1630) a Galileo Galilei (1564 - 1642) měli znalosti o vesmíru nejen ze svého pozorování, dokladuje tento případ. V klášteře Melk v Rakousku byl náhodně objeven ukopis poskytuje grafický náhled do středověké astronomie ještě před renesancí. Tato stránka je součásti scripta o astronomii, kterou zpracoval mnich magistr Wolfgang ze Štýrska před rokem 1490 v klášteře Melk.
|
|
Napsal: Mik Herman
|
 Psal se rok 1969, sobota 20. července 21:17:41 středoevropského času. V tu chvíli přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin poprvé na Měsíci, což komentoval Aldrin první větou z měsíce: „Contact Light“. 21. července ve 2:56 UTC, šest a půl hodiny po přistání, Armstrong uskutečnil první sestup člověka na povrch Měsíce a přednesl památnou větu "One small step for a man, one giant leap for mankind." Aldrin se k němu přidal a oba strávili v oblasti Moře klidu - Mare Tranqullitatis (23,49° E, 0,69° N) celkem 2 h 13 min.
|
|
Napsal: Mik Herman
|
 V hlubokém "pravěku" vědy nacházíme první astronomické poznatky v Asii u Sumeřanů, Babylonců, Číňanů a také v Africe, Egyptě i v mayské Americe. Pricip měření pomocí slunečních hodin používali Egypťané už v 3. tisíceltí př.n.l. Délka dne byla tenkrát dosti přesná, 365,25 dne. V roce 2461 př.n.l. Číňané zaznamenávají konjukci planet, Babyloňané v letech 2400 - 2200 př.n.l. dokázali pozorovat pohyb hviezd na noční obloze. Je možné, že první nám známý přístroj na měření výšky slunce gnómon byl používaný v Číně před prvním tisíceltím př.n.l.
|
|
Napsal: Mik Herman
|
 Newton již v době, kdy se vyhříval na výsluní slávy po vydání Principií, objevil, že jeho teorie gravitace nutně obsahuje paradoxy. Roku 1692 napsal reverend Richard Bentley Newtonovi dopis, který byl sice roztomile jednoduchý, avšak současně budil obavy. Protože gravitace je vždy přitažlivá a nikdy ne odpudivá, psal Bentley, znamená to, že každé uskupení hvězd se nakonec přirozeně zhroutí samo do sebe...
|
|
Napsal: Mik Herman
|
|
 Stalo se tak 2. října 1608, když byla v Nizozemsku podána žádost o patentová práva na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Žádost podal Hans (Johann) Lippershey z Middelburgu (1570 - 1619), nizozemský brusič skel a výrobce brýlí. Nebyl sice úplně první, co se týče přibližovacích skel, ty už používali staří Peršané a Arabové, ale dalekohled vstoupil do dějin díky jemu.
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>
|
|
Strana 1 z 2 |
Hans Lippershey z Middelburgu vynalezl dalekohled 
Záhadný nejstarší hvězdný atlas Dunhuang 
