O souvislostech
Nejprve bychom museli udělat obrovské množství záběrů zvířat, krajiny, biotopu a potom vyprávět příběh s hrozícím špatným koncem, kde se nakonec přece jen všechno v dobré obrátí. Teprve potom bychom pochopili, co všechno jsme už málem ztratili. Kurt Mündl, vědecký žurnalistaSouvislosti nejvíc čtené
Počet lidí na planetě v roce 2050 Počet obyvatel planety zřejmě poprvé překročil 5 miliard 11. červenec 1987. Proto je tento den vyhlášen jako...
Jak vidí Stephen Hawking Boha Výběr krátkých úvah z Hawkingových knih poukazuje na jeho názor a víru v Boha a smysl jeho existence... Bůh...
Mozek a jeho obdivuhodné schopnosti podle Jill Taylor Dr. Jill Bolte Taylor prodělala v roce 1966 silné krvácení v levé hemisféře mozku, po které přestala chodit,...
Ken Robinson o našem hloupém vzdělávání S humornou nadsázkou o ubohosti školských systémů a hloupých trendech ve vzdělávání dětí. To je, stručně...
Albert Einstein a Bůh Předkládáme výběr krátkých úvah z Einstenových knih, článků a rozhovorů ve kterých se vyjádřuje k...
Jak to vidí spisovatel Václav Cílek Nad současnýmí událostmí a souvislostmi se zamýšlí Václav Cílek, geolog a spisovatel. Rozebírá téma co je...
Milan Machovec - rozhovor o smyslu lidské existence Filosof Milan Machovec (1925 - 2003) geniální chuligán, hvězda, za kterou táhly houfy mladých lidí, především...
Fatální vir přenášejí veverky ! Není nic krásnějšího, než sledovat tisíce veverek, jak překonávají širokou řeku. Jejich vztyčené ocásky...
Neviditelný džin Černobylu Kdo z vás ví, co dělal 26. dubna 1986? Já to vím. Byl jsem na hřebenu Mengušovských štítů. V Popradu bylo...
Všichni si na něco hrajeme Všimli jste si v zoologické zahradě, jak mnozí lidé klopí oči, pokud se zadívají přímo do opičí tváře....
| Jak vidí Stephen Hawking Boha |
 |
 |
 |
| Napsal: Manfred de la Sense |
|
Výběr krátkých úvah z Hawkingových knih poukazuje na jeho názor a víru v Boha a smysl jeho existence. 1. Bůh nejenže hraje v kostky. Někdy hází kostkami tam, kde nemohou být vidět. Chtěl jsem ukázat, že je možné způsob, jakým vznikl vesmír, určit pomocí fyzikálních zákonů. V tom případě by nebylo nutné odvolávat se na Boha, abychom mohli rozhodnout, jak vesmír vzniknul. To nedokazuje, že neexistuje Bůh, pouze to, že Bůh není nutný. [Stephen W. Hawking, Der Spiegel, 1989] 2. Není nutno se odvolávat na Boha, jako toho, kdo nastavil počáteční podmínky pro stvoření vesmíru, ale jestliže to někdo udělá, pak by bůh musel jednat prostřednictvím fyzikálních zákonů. [Stephen Hawking, Černé díry & dětské vesmíry] 3. Po celá sedmdesátá léta jsem se zabýval hlavně studiem černých děr, ale v roce 1981 se znovu probudil můj zájem o otázky o původu a osudu vesmíru, když jsem se zúčastnil konference o kosmologii, organizované jezuity ve Vatikánu. Katolická církev udělala vážnou chybu, pokud jde o Galilea, když se pokoušela ustavit zákon ve vědeckém problému a vyhlásila, že slunce obíhá kolem země. Nyní, o celá staletí později, se rozhodla pozvat množství odborníků, aby jí poradili v kosmologii. Na konci konference se účastníkům dostalo přijetí u papeže. Řekl nám, že je naprosto v pořádku studovat vývoj vesmíru po Velkém třesku, ale že bychom neměli zkoumat sám Velký třesk, protože to byl okamžik Stvoření a tudíž dílo Boží. Byl jsem tehdy rád, že neví o tématu rozhovoru, který jsem zrovna měl na konferenci -- možnost, že časoprostor je konečný, ale nemá žádné hranice, což znamená, že neměl žádný počátek, žádný okamžik Stvoření. Netoužil jsem vůbec sdílet osud Galileův, s nímž cítím silný pocit totožnosti, částečně kvůli tomu, že náhodou jsem se narodil přesně tři sta let po jeho smrti! [Stephen Hawking, A Brief History of Time (New York: Bantam, 1988), pp. 115-16.] 4. Jak uvidíme, nemá pojem času význam před počátkem univerza. Poprvé to zdůraznil sv. Augustin. Na otázku: Co dělal Bůh předtím, než stvořil svět? Augustin neodpověděl: Připravoval peklo pro lidi, co se ptají takové otázky. Místo toho řekl, že čas je vlastností univerza, které stvořil Bůh, a že čas před počátkem světa neexistoval. [Stephen Hawking, Stručná historie času (New York: Bantam, 1988), str. 8] 5. Hubbleova pozorování naznačila, že existoval okamžik času, nazývaný Velký třesk (the big bang), kdy byl vesmír infinitezimálně (nepatrně, pozn. Manfred) malý a nekonečně hustý. Za takových podmínek by se všechny vědecké zákony a tudíž veškerá schopnost předpovídat budoucnost zhroutily. Jestliže nějaké události předcházely tomuto okamžiku, potom nemohly ovlivnit to, co se děje v přítomnosti. Jejich existenci lze ignorovat, protože by neměla žádné pozorovací důsledky. Lze říci, že čas začal při Velkém třesku, ve smyslu, že předchozí okamžiky jednoduše nelze definovat. Je třeba zdůraznit, že tento počátek v čase se velmi liší od těch, o nichž se uvažovalo předtím. V neměnném vesmíru je počátek v čase něco, co nutně musí být uděleno nějakou bytostí mimo tento vesmír; pro nějaký počátek neexistuje žádná fyzikální nutnost. Lze si představit, že Bůh stvořil vesmír doslova v kterémkoliv bodě času v minulosti. Na druhou stranu, jestliže se vesmír rozpíná, mohou zde být fyzikální důvody, proč musel existovat nějaký počátek. Lze si představovat, že Bůh stvořil vesmír v okamžiku Velkého třesku, nebo dokonce potom přesně tím způsobem, že to vypadá, jako by tu byl nějaký Velký třesk, ale bylo by nesmyslné předpokládat, že vesmír byl stvořen před Velkým třeskem. Rozpínající se vesmír nevylučuje předem nějakého stvořitele, ale klade omezení na to, kdy mohl provést svou práci! [Stephen Hawking, A Brief History of Time (New York: Bantam, 1988), pp. 8-9.] 6. Inteligentní bytosti v těchto oblastech by tedy neměly být překvapeny, jestliže pozorují, že jejich lokalita ve vesmíru uspokojuje podmínky nutné pro jejich existenci. Je to podobný případ jako boháč, který bydlí v přepychové čtvrti, a který nikde nevidí žádnou chudobu. [Stephen Hawking, A Brief History of Time (New York: Bantam, 1988), p. 124.] 7. Kvantová teorie gravitace otevřela novou možnost, v níž by prostoročas neměl žádnou hranici a tak by nebylo nutné specifikovat dění na takové hranici. Neexistovaly by žádné singularity, v nichž by se přírodovědecké zákony hroutily a žádný okraj časoprostoru, na kterém by se člověk musel odvolávat na Boha nebo nějaký nový fyzikální zákon, který by stanovil hraniční podmínky prostoročasu. Dalo by se říci: "Hraniční podmínka vesmíru je ta, že nemá žádnou hranici.' Vesmír by byl dokonale obsažen sám v sobě a neovlivňovalo by jej nic mimo něj. Nebyl by ani stvořený ani zničitelný. Prostě by jen BYL. [Stephen Hawking, A Brief History of Time (New York: Bantam, 1988), p. 136.] 8. Myšlenka, že prostor a čas mohou tvořit uzavřený povrch bez hranice má rovněž hluboké implikace pokud jde o roli Boha v záležitostech vesmíru. S úspěchem vědeckých teorií při popisování událostí začíná většina lidí věřit, že Bůh dovoluje vesmíru, aby se vyvíjel podle řady zákonů a nezasahuje ve vesmíru, aby tyto zákony neporušil. Avšak ony zákony nám neříkají, jak vesmír asi vypadal, když začal -- stále by bylo na Bohu, aby natáhnul celý hodinový strojek a vybral, jak začít. Takže pokud má vesmír nějaký počátek, mohli bychom předpokládat, že měl tvůrce. Ale jestliže je vesmír skutečně naprosto obsažený v sobě a nemá žádnou hranici nebo kraj, neměl by ani počátek ani konec: prostě by jen byl. Jaké místo zde pak zbývá pro nějakého Tvůrce? [Stephen Hawking, A Brief History of Time (New York: Bantam, 1988), p. 140-41.] Stephen William Hawking (*1942) Britský teoretický fyzik, jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge. Více (c) 2003 překl. Manfred de la Sense
Komentáře
(4)
Moje reakce
napsal Johnny_Cmoud , říjen 06, 2009
A proč musí vůbec něco existovat? Musí? Každopádně něco existuje, ale proč by mělo? A jak je možné, že k tomu všemu existuje něco, co je schopno prožívat, něco, co má vědomí? Osobně se velmi divím tomu, že existuji. Dokud toto nebude zodpovězeno, místo pro Boha tu bude pořád. Je jen na člověku, jak se s tímto vyrovná, vytvoří-li si názor v nějakém náboženském systému nebo půjde cestou Einteinova boha-vědy, chápu-li ho správně.
...
napsal Robert , červenec 16, 2009
Bůh začíná tam, kde končí naše smysly a naše vědomosti. Když pokročíme dál v našem vědění, posuneme dál i Boha. Tak to bylo vždycky. Všimněmě si, že víra v Boha začíná v bodě naší nevědomosti a pokud srovnáme názory na Boha ve středověku a Boha dnes, tak už zbývá pomalu přepsat celou Bibli. ))
|
Ukaž/Skryj formulář komentáře
| Už jste četli tuto knihu ? | |
Buh existuje pouze v souvislosti s mysli cloveka, jako koncept ktery cloveku umoznuje zkonstruovat spiritualni nadstavbu.
V dobach slabeho vedeckeho poznani se taky koncept Boha pouzival k vysvetleni jevu.
Buh nema v popisu prace Zastup sa lidskou akci ale Dodavani cloveku Lasky a Nadeje. Clovek diky tomu ma na to byt dobry zadarmo.