[News of the Week] HIV/AIDS: At Last, Vaginal Gel Scores Victory Against HIV
For the first time ever, a vaginal gel has unequivocally blocked the transmission of HIV, it was reported online this week in Science and in a presentation at the 18th International AIDS Conference in Vienna.
[News of the Week] Drug Safety: Planned Study of Avandia in Doubt After FDA Review
Last week's sharply divided opinion on whether the Food and Drug Administration should pull the glucose-lowering drug Avandia from the U.S. market for potentially increasing the risk of heart attacks in diabetes patients has left a lingering scientific question: What should happen to a study, called TIDE, that compares Avandia and a competing drug, Actos?
[News of the Week] Undergraduate Education: NSF Misfires on Plan to Revamp Minority Programs
A new plan by the National Science Foundation to fold three programs aimed at preparing more minority students to enter careers in science and engineering into a still-to-be-defined initiative has scientists and university administrators involved in the programs up in arms, and Congress is telling NSF to go back to the drawing board.
[News of the Week] Rare-Earth Elements: Chinese Policies Could Pinch U.S. Efforts to Make Electric Vehicles
This month, China announced that it will cut exports this year of rare-earth elements by 40%, which could ground fledgling efforts to build clean-energy industries in the United States and other Western countries.
[News of the Week] ScienceInsider: From the Science Policy Blog
ScienceInsider reported this week that climate scientist and activist Stephen Schneider, 65, died 19 July of an apparent heart attack, ending a nearly 40-year career doing climate science, assessing climate science for policymakers, explaining it articulately to the public, and defending it energetically against skeptics, among other stories.
[News of the Week] Conservation Biology: Last Stand on the Yangtze
Time is running out for the world's only freshwater porpoise, the Yangtze finless porpoise: Unless threats to its survival are met head on, the porpoise could be gone in 15 years, ecologists say.
[News of the Week] ScienceNOW.org: From Science's Online Daily News Site
ScienceNOW reported this week on a way to better quantify a couple's chance of having a child using IVF, why gorillas play tag, a Jupiter-sized comet, and new studies showing that adult cells reprogrammed to resemble embryonic cells retain signatures of the tissue from which they came, among other stories.
[News of the Week] Newsmaker Interview: Nobelist Paul Nurse to Pilot Royal Society, London Superlab
Paul Nurse spoke with Science last week about his past, his recent suggestion to bolster U.K. funding for 100 to 150 top researchers, and his busy future as both president of the Royal Society and founding director of the UK Centre for Medical Research and Innovation.
Pressed by a demand for electricity, Chile is considering seven big dams and a transmission line through its southern wilderness; critics say the environmental risks have not been fully examined.
Environmentalists and independent energy analysts argue that by improving efficiency and investing in renewable energy, Chile could find more than enough power within its borders for at least a decade?and without more dams. So far, however, energy planners have not been persuaded.
[News Focus] Profile: Nicholas Dodman: Can Dogs Behaving Badly Suggest a New Way to Treat OCD?
One of the world's most popular vets argues that research on animals with behavioral problems can offer insight into people with obsessive-compulsive disorder.
Producing enough food for the world's population in 2050 will be easy. But doing it at an acceptable cost to the planet will depend on research into everything from high-tech seeds to low-tech farming practices.
Geology38, 711–714 (2010) 10.1130/G30829.1Fossil burrows in ocean sediments from the Precambrian–Cambrian period about 540 million years ago are ubiquitous in the fossil record, but the creatures that created these Treptichnus burrows (pictured, left) remained a mystery.
Phys. Rev. Lett. doi:10.1103/PhysRevLett.105.031301 (2010)The mass of the elusive neutrino is less than 0.28 electronvolts — the lowest upper limit predicted so far — according to Shaun Thomas and his colleagues at University College London.Neutrinos are abundant in
Geophys. Res. Lett. doi:10.1029/2010GL042496 (2010)Rapid loss of floating sea ice is contributing a tiny amount, 50 micrometres, to the current annual global sea-level rise of around 3 millimetres.Andrew Shepherd of the University of Leeds, UK, and his colleagues
J. Am. Chem. Soc. doi:10.1021/ja104691j (2010)Poorly soluble drugs and other chemicals can be dissolved in liquid by packaging them inside micelles — soluble molecular assemblies that often assume hollow spherical or floral shapes. Heat can rattle these structures apart,
J. Ecol. doi:10.1111/j.1365-2745.2010.01690.x (2010)Unlike most tundra plant species, Arctic evergreen shrubs seem to be resilient to climate change. James Hudson and Greg Henry at the University of British Columbia in Vancouver were surprised to find that increases of 1–1.3
J. Neurosci.30, 9659–9669 (2010) 10.1523/JNEUROSCI.5443-09.2010Brain signals in monkeys have been decoded and used to reconstruct three-dimensional arm movements, raising the possibility of future neuroprosthetic devices that people who are paralysed could use to control robotic arms for
Geophys. Res. Lett. doi:10.1029/2010GL043622 (2010)Towering more than 40 metres high, the Douglas firs, coast redwoods and giant sequoias of the North American Pacific coast stand out as some of the world's tallest trees, according to a map charting the
Science doi:10.1126/science.1193748 (2010)After 15 years of failed attempts to develop an effective anti-HIV vaginal gel, a clinical trial has shown that one containing an antiretroviral drug can cut HIV infection in women by more than 50% if used consistently.
Astrophys. J.718, 331–339 (2010) 10.1088/0004-637X/718/1/331On 19 March 2010, scientists discovered a rare astronomical object called a magnetar. For 20 days, SGR J1833-0832 emitted weak bursts of X-rays — and then fell silent.Magnetars are neutron stars surrounded
Curr. Biol. doi:10.1016/j.cub.2010.06.059 (2010)In an unusual display of visceral prowess, the tobacco hawkmoth caterpillar crawls by sliding its gut forwards; the rest of its body and legs then follow on behind.Michael Simon at Tufts University in Medford, Massachusetts,
A neuroscientist explores what brain imaging can reveal about deliberative and intuitive decision-making.When you pick a dish from a menu, do you select it for its taste or its calculated nutritional benefits? The decision-making processes of intuition and deliberation can be considered as, respectively,
Brainstem, spinal cord images hidden in Michelangelo?s Sistine Chapel fresco
Michelangelo, the 16th century master painter and accomplished anatomist, appears to have hidden an image of the brainstem and spinal cord in a depiction of God in the Sistine Chapel's ceiling, a new study reports. These findings by a neurosurgeon and a medical illustrator may explain long controversial and unusual features of one of the frescoes' figures.
Planets found in unusually intimate dance around dying star
Astronomers have found two extrasolar planetary systems with gas giant planets locked in an orbital embrace. In one system -- a planetary pair orbiting the massive, dying star HD 200964, located roughly 223 light-years from Earth -- the intimate dance is closer and tighter than any previously seen.
An HPV vaccine cheap enough for the developing world? Could be
Vaccine manufacturers in India and other developing countries may be able to produce a lower-cost HPV vaccine in spite of the complicated array of patent protections on the technology, say researchers.
NASA simulates space exploration at remote Arctic crater site
NASA personnel are among a group of international researchers who are in the Canadian Arctic assessing concepts for future planetary exploration as part of the Haughton-Mars Project, or HMP-2010. Scientists are using the arid, rocky environment of the Haughton Crater on Devon Island, Canada to simulate conditions that might be encountered by explorers on other planetary bodies. The latest edition of the HMP-2010 began July 19 and includes three weeks of crew and mission control activities and robotic testing.
Researchers are trying to understand the mechanisms at work in the face area of the brain called the "fusiform gyrus" by combining cognitive psychology with techniques like brain imaging and electrophysiology. This research may help business executives better match names with faces, and can lead to better facial recognition software to identify terrorists or criminals.
Quantum phenomenon observed: Atoms form organized structure from unorganized one
Physicists have experimentally observed a quantum phenomenon, where an arbitrarily weak perturbation causes atoms to build an organized structure from an initially unorganized one.
Dense bones linked to raised risk for prostate cancer
Men who develop prostate cancer, especially the more aggressive and dangerous forms that spread throughout the body, tend to retain denser bones as they age than men who stay free of the disease, suggests new research.
Summer storms are a regular feature in the North Atlantic, and while most pose little threat to our shores, a choice few become devastating hurricanes. To decipher which storms could bring danger, and which will not, atmospheric scientists are heading to the tropics to observe these systems as they form and dissipate--or develop into hurricanes.
Women with gestational diabetes have increased risk of recurrence in subsequent pregnancies, study finds
There is an increased risk of recurring gestational diabetes in pregnant women who developed gestational diabetes during their first and second pregnancies, according to new study.
Scientists have developed a new tool for deciphering the genetics of a native prairie grass being widely studied for its potential as a biofuel. The genetic map of switchgrass is expected to speed up the search for genes that will make the perennial plant a more viable source of bioenergy.
Teachers can close gender gap in classroom leadership during medical school, study finds
A new study shows that female medical students volunteer for leadership roles in the classroom significantly less than their male peers. Subtle pep talks from teachers can even out the playing field.
Diabetes care: Implanted glucose sensor works for more than a year in animal studies
Bioengineers have developed an implantable glucose sensor and wireless telemetry system that continuously monitors tissue glucose and transmits the information to an external receiver. A new article describes the use of this glucose-sensing device as an implant in animals for over one year. After human clinical trials and FDA approval, the device may be useful to people with diabetes as an alternative to finger sticking and short-term, needle-like glucose sensors that have to be replaced every three to seven days.
A future with or without trees: Greenhouse gas emissions from Brazilian Amazon state
Researchers have estimated future emissions of carbon dioxide, nitrous oxide, and methane in the Brazilian Amazon state of Mato Grosso. The estimates were made by combining 105 years of historical data on land-use changes with possible scenarios for future deforestation and land use in the region.
Report: Unemployment High Because People Keep Blowing Their Job Interviews
WASHINGTON—With unemployment at its highest level in decades, the U.S. Department of Labor issued a report Tuesday suggesting the crisis is primarily the result of millions of Americans just completely blowing their job interviews.
In Focus: New Gas Bill Designed By Some Kind Of Freaking Maniac
BOSTON?Some kind of raving psychopath apparently gnawed through his restraints and burrowed out of the Massachusetts Center For The Criminally Insane to design the invoice for the Keystone Gas Company, 36-year-old Michael Beasley reported Monday.
Chelsea Clinton, daughter of former president Bill Clinton and Secretary of State Hillary Clinton, is marrying Marc Mezvinsky this Saturday in a ceremony that will be attended by Barack Obama, Barbra Streisand, and Oprah Winfrey. Here's what to expect from the nuptials.
James, Bosh, Wade Decide Nickname Will Be 'The Three-Headed Shitstorm'
MIAMI—After weeks of debate over their collective nickname, Lebron James, Chris Bosh, and Dwyane Wade announced yesterday that the newly formed all-star trio would call themselves the Three-Headed Shitstorm.
Aries Just when it seems that all hope is gone, you'll discover a deep untapped reservoir of hope within you which will soon be gone too.
Taurus You've always wanted to yell "Stop the presses," but just when it...
D?kujeme náv?t?vník?m Science Café ve v?ech m?stech za dosavadní p?íze?! Diskusní ve?ery s v?dci budou op?t pokra?ovat po letní p?estávce. O tématech budoucích Science Café v ?eských Bud?jovicích, Pod?bradech, Brn? a na Dob?í?i vás budeme brzy informovat. První poprázdninové Science Café v Praze se uskute?ní 14. zá?í a tématem bude schizofrenie. Chystáme pro vás také dal?í novinky, v procesu p?íprav je zahájení Science Café v Plzni. Sledujte na?e novinky také na Facebooku.
P?ejeme vám p?kné léto a t??íme se v zá?í na vid?nou na Science Café!
Dal?í pra?ské Science Café bude 14. zá?í o schizofrenii
Pra?ské Science Café nyní ?eká letní p?estávka, ale hned po prázdninách, 14. zá?í 2010 od 19 hodin, se na vás znovu budeme t??it v kavárn? Potrvá. Téma zá?ijového setkání zní Schizofrenie jako porucha zpracování informací.
Hosty budou:
Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. (Psychiatrické centrum Praha, 3. léka?ská fakulta UK)
MUDr. Filip ?paniel, Ph.D. (Psychiatrické centrum Praha)
Anotace vystoupení prof. Höschla:
Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocn?ní definována jako porucha propojení d?le?itých okruh? v mozku (?missconnection syndrome?). Zdá se, ?e primární poruchou u schizofrenie je skute?n? porucha kognitivních funkcí (v?etn? tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní p?íznaky jako bludy a halucinace jsou a? d?sledkem tohoto posti?ení. Do jisté míry komplementárním a podp?rným modelem této p?edstavy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nasti?uje mo?ný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta p?íznak?, která svádí k p?edstav? heterogenní povahy onemocn?ní (Bleulerova ?Gruppe der Schizophrenien?).Z toho d?vodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zam??uje na výzkum informa?ního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). P?i vypracování animálních model? schizofrenie bylo na?í skupinou zji?t?no, ?e N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zaji??uje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny sp?a?enými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvý?ené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofrenik? a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysv?tlována na podklad? inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných.Výsledky dokládají, ?e submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou zp?sobit po?kození a? zánik n?kterých populací neuron?, a to p?edev?ím v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuron? byl charakterizován jednak kvantitativn? a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímk? hipokampálních neuron?. Bylo prokázáno, ?e se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální bun??né smrti.V rámci Centra se vy?et?ují pomocí fMR a magnetické rezonan?ní spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informa?ním ?processingem? a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V na?em centru byla zavedena metodika kognitivního stimula?ního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (?Verbal fluence?) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacient? p?iblí?eny populární a pro ?ir?í ve?ejnost srozumitelnou formou.Literatura:
Bubeníková-Vale?ová V, Horá?ek J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023
Horá?ek J., Bubeníková-Vale?ová V., Kope?ek M., Pálení?ek T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409
Ve st?edu 16. ?ervna 2010 od 18.00 prob?hne Science Café s na?ím p?edním fyzikem Pavlem Cejnarem (Ústav ?ásticové fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK).
„P?i se?tení dvou rychlostí najednou neplatí, ?e jedna plus jedna je dv?. Daná ?ástice sou?asn? n?kde je i není. Kvantová fyzika i teorie relativity se vydávají do sfér, kde spí?e ne? „zdravý rozum“ platí jakési slo?ité paradoxy…“
P?ij?te se dozv?d?t o kvantové fyzice n?co víc. Budeme se díky ní moci teleportovat, ?i stvo?it superpo?íta?e?
Setkání je otev?eno v?em bez rozdílu v?ku…
Vstupné dobrovolné.
Místo konání : Studentský klub, Lidická 344, Dob?í?
Science Café na Dob?í?i organizuje Michal Janou?ek.
?ervnové Science Café v Praze o geneticky modifikovaných rostlinách
Poslední pra?ské p?edprázdninové Science Café bude v?nováno mo?nostem vyu?ití geneticky modifikovaných rostlin. K jakým ú?el?m lze tyto upravené rostliny vyu?ít? Jak se rostliny modifikují? Na tyto i dal?í otázky odpoví odborníci ze Spole?né laborato?e Vysoké ?koly chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ?R:
Doc. Ing. Tomá? Macek, CSc.
Prof. Dr. Ing. Martina Macková
Diskuse se uskute?ní v úterý 8. ?ervna 2010 od 19 hodin v kavárn? Potrvá. P?ij?te se zeptat na?ich host? a zárove? s námi uzav?ít druhou sezónu Science Café. T??íme se na vás.
Exoplanety a hledání nových civilizací ? kv?tnové téma v ?eských Bud?jovicích
V úterý 18. kv?tna 2010 vás od 19 hodin zveme do ?eskobud?jovické galerie M?síc ve dne na dal?í Science Café. Jeho tématem budou exoplanety a hledání nových civilizací. S úvodním slovem vystoupí a va?e otázky zodpoví Petr Kubala. T??íme se na vás!
Science Café v ?eských Bud?jovicích probíhá ve spolupráci s P?írodov?deckou fakultou Jiho?eské univerzity. Na po?ádání ve?er? se podílí Ji?í Mach, Martina Kone?ná a Stanislav Mihulka.
Superpo?íta?e a v?decké GRIDy ? téma kv?tnového Science Café v Praze
Zveme vás na dal?í pra?ské Science Café. V úterý 11: kv?tna od 19 hodin budeme v kavárn? Potrvá mluvit o superpo?íta?ích a v?deckých GRIDech. Na?imi hosty budou:
Svoji ú?ast m??ete potvrdit na Facebooku. T??íme se na vás!
Anotace vystoupení host?:
„V posledních desetiletích pronikají po?íta?e do mnoha obor? lidské ?innosti. Sou?asné b??né osobní po?íta?e dosahují výkon? za?ízení, která jsme d?íve nazývali superpo?íta?i, a dne?ní superpo?íta?e umo??ují donedávna nep?edstavitelné aplikace. V p?edná?ce se zam??íme na po?íta?ové klastry, se kterými máme bohaté provozní zku?enosti. Takové výkonné systémy sestavené z mnoha málo závislých server? okupují p?es 80 % míst v presti?ním seznamu Top500 nejvýkonn?j?ích superpo?íta??. Popí?eme konkrétní p?íklady instalací v ?eské republice a jejich zapojení do rozsáhlých gridových systém?. V tomto zapojení hraje d?le?itou roli Národní gridová iniciativa zaji?t?ná organizací CESNET, která se podílí na práv? vznikající Evropské gridové iniciativ? se sídlem v Amsterodamu. Na p?íklad? zpracování dat z urychlova?e LHC uká?eme efektivitu distribuovaných výpo?t?.“
?eskobud?jovické Science Café v úterý 20. dubna na téma ?Voní? sexy??
?eskobud?jovický tým Science Café vás zve na dal?í diskusní ve?er. Nad tématem „Voní? sexy?“ bude v úterý 20. dubna od 19 h v Galerii M?síc ve dne diskutovat Mgr. Kate?ina Klapilová a Mgr. Dagmar Kohoutová.
Science Café v ?eských Bud?jovicích probíhá ve spolupráci s P?írodov?deckou fakultou Jiho?eské univerzity. Na po?ádání ve?er? se podílí Ji?í Mach, Martina Kone?ná a Stanislav Mihulka.
Rozhovor: Vznik mo?ských pou?tí ovliv?ují fyzikální zákonitosti
V úterý 13. dubna 2010 se v Praze koná Science Café na téma výzkum mo?ských pou?tí. Po?ádali jsme jednoho z host?, Ond?eje Prá?ila, aby nám zodpov?d?l n?kolik otázek.
Existují vyjma ?nehostinnosti? n?jaké spole?né znaky mo?ských a suchozemských pou?tí?
Spole?ným znakem je nízká produktivita t?chto oblastí ? tím se myslí mno?ství organické hmoty, která vyroste na jednotce plochy. P?í?iny vzniku pou?tí na pevnin? se ?áste?n? p?ekrývají. Jedním z d?vod? je rozlo?ení hlavních klimatických pás? na na?í planet?, kde v oblasti subtrop? p?evládají stálé tlakové vý?e p?iná?ející pom?rn? stálé klidné a horké po?así s minimem srá?ek. Nedostatek srá?ek zp?sobuje vznik pou?tí na pevninách; bezv?t?í a silná teplotní stratifikace potom nedostate?ný p?ísun ?ivin v oceánu.
V ?em je klí?ový obsah dusíku, fosforu a ?eleza pro ?ivot v t?chto oblastech?
Dusík, fosfor a ?elezo jsou jedny ze základních stavebních prvk? tvo?ících jakékoliv ?ivé organismy. Pokud nejsou k dispozici ?ivé organismy, nemohou r?st.
Doká?í se tamní organismy p?izp?sobovat podmínkám ?ivota na mo?ské pou?ti?
Ano, ale jen do jisté míry. Organismy jsou obecn? velmi malé, aby maximalizovaly p?íjem ?ivin svým povrchem, mají zm?n?né slo?ení a funkci n?kterých bílkovinných komplex? tak, aby vysta?ily s minimálním mno?stvím limitujících ?ivin, nebo dokonce nahrazují n?které d?le?ité molekuly ? jako jsou nap?. fosfolipidy ? jinými, které limitující prvky v?bec nepou?ívají.
Je vznik a existence mo?ských pou?tí podmín?na lidskou ?inností?
Ne, v tomto p?ípad? jsou ur?ujícím faktorem vzniku mo?ských pou?tí fyzikální zákonitosti ? p?edev?ím jde o proud?ní vody v oceánech a o intenzitu oh?evu povrchové vrstvy vody dopadajícím slune?ním zá?ením. Dal?ím faktorem je sm?r atmosférického proud?ní z pevnin na mo?e, které je zdrojem stopových prvk?, p?edev?ím ?eleza. Je mo?né, ?e ?lov?kem zp?sobené oteplování planety tyto faktory ovlivní. Výsledkem m??e být roz?í?ení plochy oceánských pou?tí oproti dne?ku.
Pro? je výskyt t?chto pou?tí nej?ast?j?í v subtropických oblastech?
Proto?e v subtropických oblastech oceán? se povrch mo?e dostate?n? oh?ívá a zárove? tam nep?sobí vzestupné proudy jako v oblastech rovníkových. Navíc jsou to oblasti velmi rozsáhlé a vzdálené od pevnin, a tedy i zdroj? n?kterých stopových prvk?.
Nov? se na Science Café mohou t??it také zájemci o v?du z Brna a okolí. První brn?nské Science Café prob?hne ve st?edu 7. dubna 2010 od 18:30 hodin v Klubu cestovatel? (Veleslavínova 14). Tématem prvního ve?era bude ú?asné divadlofyziky. T??it se tak m??ete i na zajímavé experimenty.
Vstupné ?iní 60 K?, v cen? je konzumace arabského a indického ?aje.
Brn?nské Science Café organizuje tým pod vedením Craiga F. Wilsona. Za podporu a spolupráci d?kujeme Davidu Gladi?ovi.
Jak probíhá výzkum oceánských pou?tí? Dozvíte se na pra?ském Science Café 13. dubna
Dal?í pra?ské Science Café, které prob?hne v úterý 13. dubna, se bude zabývat tématem oceánských pou?tí. Sv?j výzkum p?ijdou p?edstavit dva p?ední ?e?tí odborníci – Ond?ej Prá?il a Michal Koblí?ek z Mikrobiologického ústavu AV ?R. Za?ínáme v 19 hodin v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Co jsou to oceánské pou?t? a co vás na Science Café ?eká, se dozvíte z následující anotace vystoupení na?ich host?:
Rozsáhlé oblasti sv?tového oceánu se vyzna?ují výrazným nedostatkem ?ivin, p?edev?ím dusíku, fosforu a ?eleza. Ty zdánliv? pusté oblasti se proto n?kdy nazývají oceánské pou?t?. Jde zejména o subtropické oblasti hlavních oceán? ? Atlantického, Tichého a Indického. ?ivot v t?chto mo?ských oblastech je tvo?en p?edev?ím mno?stvím mikroskopických organism? ? ?as, sinic a bakterií. V rámci mezinárodních projekt? jsme m?li mo?nost podílet se na výzkumu t?chto oblastí a studovat, jak se mo?ské mikroorganismy doká?í p?izp?sobit a p?e?ít v extrémních podmínkách. B?hem Science Café si uká?eme, jak takový výzkum a pobyt na oceánografických lodích probíhá a pokusíme se p?iblí?it i hlavní výsledky na?eho bádání.
Pod?bradské Science Café se bude 15. dubna v?novat hypnóze
Je mo?né ka?dého zhypnotizovat? Funguje hypnóza u zví?at? Jaká jsou rizika hypnózy? I na tyto otázky odpoví dal?í Science Café v Pod?bradech, které se uskute?ní ve ?tvrtek 15. dubna od 19 hodin v kavárn? Viola. Hostem neformální diskuse bude klinický psycholog PhDr. Ji?í Zíka. Vstupné je 50 K?.
Organizátorem Science Café v Pod?bradech je David Seidl z Creative Design Group – cdg(at)cdg.cz.
Science Café 16. b?ezna v ?eských Bud?jovicích o chemii potravin
?eskobud?jovické Science Café konané v Galerii M?síc ve dne úsp??n? pokra?uje dal?ím debatním ve?erem. V úterý 16. b?ezna 2010 prob?hne diskuse na téma „Chemie potravin: víme,co jíme?“. úvodní slovo p?ednese a na otázky z publika odpoví prof. Ing. Pavel Kala?, CSc. Science Café za?íná v 19 hodin.
Mezi tématy diskuse se objeví i tyto otázky: Orientujeme se mezi p?ídatnými látkami, tzv. é?ky? Máme informace o pou?ívání p?ídatných látek, jejich testování a mo?ném vlivu na lidské zdraví? Jak se chováme jako konzumenti a co na to biopotraviny? Jsou aditiva nutností?
Science Café v ?eských Bud?jovicích probíhá ve spolupráci s P?írodov?deckou fakultou Jiho?eské univerzity. Na po?ádání ve?er? se podílí Ji?í Mach, Martina Kone?ná a Stanislav Mihulka.
Rádi bychom vás tímto mini video rozhovorem pozvali na b?eznové Science Café v Praze o archeologii, na kterém budou vystupovat Martin Tomá?ek (Archeologický ústav AV ?R) a Ji?í Musil (Ústav pro klasickou archeologii FF UK).
T??íme se na vás 9. b?ezna od 19 hodin v kavárn? Potrvá
B?eznové pra?ské Science Café, které prob?hne 9. b?ezna od 19 hodin v kavárn? Potrvá, se bude v?novat úsp?ch?m ?eské archeologie. Va?e otázky zodpoví:
Mgr. Martin Tomá?ek, Ph.D., Archeologický ústav AV ?R
doc. PhDr. Ji?í Musil, Ph.D., Ústav pro klasickou archeologii FF UK
O ?em bude úvodní vystoupení host? napovídá jejich anotace:
Výsledky archeologických terénních výzkum? ?as od ?asu zaujmou r?zné druhy médií. Málokdo si je v?dom skute?nosti, ?e podle platného zákona má ka?dý, kdo n?jakým zp?sobem naru?uje tzv. území s archeologickými nálezy, tj. prakticky v?t?inu území republiky, povinnost oznámit tento zám?r odborné organizaci a umo?nit provedení archeologického výzkumu.
Zákon to ?íká více ne? dvacet let. P?esto jsou ztráty na archeologické polo?ce kulturního d?dictví ?R ka?dý rok veliké. U? jen nap?íklad proto, ?e cca 250 archeolog?, p?sobících dnes v celé republice v terénu prost? není schopno dokumentovat v?echny zásahy do archeologických terén?. Nebo proto, ?e ?ada nález? je vyhledána mimo archeologický výzkum, vyzvednuta a kon?í na ?erném trhu nebo v nelegálních sbírkách. Sou?asný stav v oblasti pé?e o archeologické kulturní d?dictví i v základním výzkumu není nijak bezvadný a zaslou?il by si v ka?dém p?ípad? zm?nu, ve které by modernizace památkové legislativy m?la stát na jednom z prvních míst.
P?esto lze konstatovat, ?e minulých dvacet let od základ? zm?nilo podobu archeologických výzkum?. ?ada jejich polo?ek se profesionalizovala a pou?íváme stále modern?j?í metody exkavace i interpretace. Probíhají stovky a tisíce výzkum?, které posouvají na?e v?domosti o populacích, obývajících v minulosti na?i zemi. T??ko v?ak vyjmenovat pouze n?které. I ten nejmen?í výzkum m??e mít pozoruhodné výsledky, a to v?t?inou a? po nále?itém zpracování a je neopakovatelný. Paradoxn?, pro archeology je nejzajímav?j?í tehdy, kdy ji? o n?j média nejeví p?íli? zájmu. Není toti? mo?no nato?it ?i vyfotit ?t?te?ky a ?pachtle v sond??
Kone?n?, ?e?tí archeologové nep?sobí zdaleka pouze v ?R a ?e?í v?decké úkoly od Mongolska po Slovensko a jsou tak ?asto reprezentanty kulturní úrovn? na?í zem? v zahrani?í.
Mgr. Martin Tomá?ek, Ph.D.
Jako vystudovaný rytec kov? ukon?il v roce 1995 studium v oboru historie ? prav?ká archeologie na Filozofické fakult? UK v Praze. Od té doby pracuje jako odborný a pozd?ji v?decký pracovník Archeologického ústavu AV ?R v Praze, kde dlouhodob? p?sobil také jako zástupce ?editele. Je autorem více ne? padesáti odborných ?lánk? a publikací, týkajících se zejména vývoje st?edov?ké krajiny s d?razem na urbanizaci a hmotnou kulturu. Ve spolupráci s Egyptologickým ústavem Filozofické fakulty UK se v?nuje projektu výzkumu egyptské Západní pou?t?. V sou?asné dob? se odborn? soust?edí je?t? na otázky získávání a zpracování surovin v minulosti a legislativy v oboru pé?e o archeologické památky.
Doc. PhDr. Ji?í Musil, Ph.D.
Vystudoval klasickou archeologii a historii na Filozofické fakult? UK v Praze, po absolutoriu za?al v roce 1991 p?sobit v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze jako asistent, pozd?ji odborný asistent (1998) a od roku 2009 jako docent. Nyní je ?editelem tého? ústavu. V?nuje se p?edev?ím archeologii ?ímských provincií, ?ímské archeologii a problematice vztah? mezi antickými spole?nostmi a st?ední Evropou. Ú?astnil se ?ady výzkum? ve st?ední Evrop? (?ímský tábor v Carnuntu v Rakousku, v Mu?ov? na Ji?ní Morav?) i ve St?edomo?í (Bejrút), více ne? 15 let p?sobí v ?eské expedici zkoumající ?ecké emporion Pistiros ve st?edním Bulharsku a spolupracuje s ?eským egyptologickým ústavem na výzkumu ?ímského osídlení oázy El-Héz v egyptské Západní pou?ti. Je autorem desítek odborných i populariza?ních ?lánk? v na?ich i zahrani?ních publikacích a ?asopisech.
Fotografie z únorového Science Café o kryptologii a ?ifrování
O vytvá?ení a lu?t?ní ?ifer a o kryptologii jako nauce o metodách utajování informací nám vypráv?li p?ední ?e?tí odborníci Vlastimil Klíma a Pavel Vondru?ka.
Po Praze a ?eských Bud?jovicích odstartuje Science Café také v Pod?bradech. První diskusní ve?er se uskute?ní ve ?tvrtek 18. února 2010 od 19 hodin v kavárn? Viola. Tématem bude výzkum exoplanet aneb hledání nových Zemí. Hosty budou:
Jakub Rozehnal, ?editel ?tefánikovy hv?zdárny v Praze
Stanislav Poddaný, Astronomický ústav
Dal?í informace o pod?bradském Science Café najdete také na Facebooku. Ke sta?ení je k dispozici také tisková zpráva.
Organizátorem Science Café v Pod?bradech je David Seidl z Creative Design Group.
16. února v ?eských Bud?jovicích o globálních zm?nách klimatu
Zveme vás na dal?í Science Café v ?eských Bud?jovicích. V úterý 16. února od 19hodin se v GaleriiM?síc ve dne uskute?ní diskuse na téma Globální zm?ny klimatu: mýty a fakta. Hosty neformální debaty budou:
Mgr. Andrea Ku?erová
RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Science Café v ?eských Bud?jovicích probíhá ve spolupráci s P?írodov?deckou fakultou Jiho?eské univerzity. Na po?ádání ve?er? se podílí Ji?í Mach, Martina Kone?ná a Stanislav Mihulka.
Pra?ské Science Café: 9. února o ?ifrách mistr? kryptolog?
Únorové Science Café v pra?ské kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6) se bude v?novat kryptologii a ?ifrování. O vytvá?ení a lu?t?ní ?ifer a o kryptologii jako nauce o metodách utajování ormací p?ijdou vypráv?t p?ední ?e?tí odborníci Vlastimil Klíma a Pavel Vondru?ka. Diskusní ve?er prob?hne v úterý 9. února od 19 hodin.
Vlastimil Klíma bude hovo?it o moderní kryptologii, kryptoanalýze a p?echodu od ?ifer k digitálním podpis?m. Vysv?tlí také pojem kryptografické slu?by a odpoví na otázku, zda jsou dne?ní ?ifry, digitální podpisy, internetové bankovnictví a dal?í kryptografické aplikace bezpe?né.
Pavel Vondru?ka p?ipomene cestu od jednoduché zám?ny k ?ifrám odolným proti frekven?ní analýze, a také my?lenkový p?echod od slepých uli?ek (homofony, nomenklátory), p?es zrod polyalfabetické ?ifry (Trithemius, Vigenere) a? po její p?erod v ?ifru absolutn? bezpe?nou.
A mo?ná se do?káme také makety slavné Enigmy!
Pro inspiraci k dal?ím otázkám si na na?ich stránkách m??ete p?e?íst rozhovor s ob?ma hosty. Pokud vyu?íváte sociální sít?, budeme rádi, pokud svoji ú?ast na debat? potvrdíte na na?em profilu na Facebooku. Jestli?e Facebook nepou?íváte a máte zájem p?ijít, napi?te nám prosím e-mail na adresu registrace@sciencecafe.cz - kapacita kavárny Potrvá je p?ece jen omezená. D?kujeme!
Video: Kvantová fyzika ? Rozhovor s hosty Science Café
V tomto ?lánku: Youtubevideo – rozhovor s hosty Science Café (viz ní?e).
V novém roce jsme se rozhodli vyzkou?et n?kolik experiment? a zavést n?kolik novinek. Budou se týkat jak ve?erních setkání Science Café, tak i webu sciencecafe.cz.
Prvního experimentu si v?imnuli v?ichni náv?t?vníci lednového Science Café v Praze. Na?i skv?lou moderátorku Hanku Valentovou jsem na zkou?ku vyst?ídal já (Honza Vr?inský), autor tohoto ?lánku. P?ed tolika lidmi a mikrofonem ?eského rozhlasu Leonardo jsem m?l trochu trému, ale snad se vám ve?er i tak líbil.
Ukázka z videorozhovoru
Druhým experimentem je to, jsme zkusili nato?it videorozhovor s hosty Science Café (viz ní?e). Rádi bychom z t?chto videorozhovor? ud?lali pravidlo a spustili tak video podcast kanál ?eského Science Café. Tohle se ale nemá slibovat dop?edu aby nez?stalo jen u slib?, tak?e nám rad?ji dr?te palce, a? to vyjde, a my se mezi tím pustíme do práce.
Tématem na?eho prvního videorozhovoru je kvantová fyzika a hosty jsou Pavel Cejnar a Ji?í Dolej?í z Ústavu ?ásticové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK, kte?í byli hosty lednového Science Café v Praze. Povídal jsem si s nimi o tom, jak kvantová fyzika ovliv?uje ná? ?ivot, s jakými paradoxy se v ní setkáváme a co od ní m??eme ?ekat do budoucna. P?íprava videa by se neobe?la bez Luká?e Soukupa, jednoho ze spoluzakladatel? Science Café v ?R, který se ujmul dramaturgie a re?ie a dal si s p?ípravou rozhovoru hodn? práce. Luká?i díky. Slu?í se také pod?kovat na?im host?m za ochotu a vst?ícnost, která nám umo?nila rozhovor s nimi nato?it.
?eho bychom se cht?li vyvarovat u dal?ího videa: Video by m?lo být krat?í (cca 2 minuty), zajistíme si lep?í osv?tlení a lep?í mikrofon
Co bychom rádi zopakovali: T?i otázky a t?i stru?né odpov?di, titulky a hudbu
Máte n?jaké dal?í nápady? Napi?te nám je prosím do komentá?? nebo nás kontaktujte.
Dal?í novinkou, kterou dnes prozradím, je, ?e Hanka a Luká? horentn? pracují na rozjezdu Science Café v dal?ích m?stech po ?R. Po Praze a ?eských Bud?jovicích nás snad brzy ?ekají Pod?brady a Brno. Je?t? je zatím ale brzy oznamovat n?co konkrétního. A? p?ijde ten správný ?as, tak to napí?eme na tyto stránky a p?edstavíme tamní organizátorské týmy.
Je?t? máme n?kolik dal?ích plán?, které si zatím nechám pro sebe, ale v??te mi, ?e se máte na co t??it.
14. ledna v ?eských Bud?jovicích o moderní ochran? p?írody
Také ?eskobud?jovické Science Café úsp??n? pokra?uje v novém roce. Nad tématem „moderní ochrana p?írody“ bude 14. ledna od 19:00 v Galerii M?síc ve dne diskutovat Doc. Martin Konvi?ka, Ph.D. a jeho hosté. Budeme se ptát, pro? mnohé vzácné druhy milují cvi?ení tankových jednotek a motokrosová závodi?t?? Skrývá odpov?? návod pro smysluplnou a fungující ochranu p?írody?
12. ledna o kvantové fyzice ? od paradox? k aplikacím
Zveme vás na první pra?ské Science Café v novém roce, které prob?hne v úterý 12. ledna od 19 hodin tradi?n? v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Tématem diskuse bude kvantová fyzika. Na?imi hosty budou Pavel Cejnar a Ji?í Dolej?í z Ústavu ?ásticové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Kvantová teorie zásadním zp?sobem zm?nila ná? pohled na fyzikální sv?t. Nastolila n?kolik základních otázek týkajících se vlivu pozorovatele na pr?b?h fyzikálních proces?, vzájemné provázanosti vzdálených fyzikálních systém?, vztahu mezi realitou a jejím matematickým popisem. Paradoxy kvantové teorie odrá?ejí její neslu?itelnost s klasickým my?lením, odvozeným ze sv?ta ka?dodenní zku?enosti. Práv? zvlá?tnosti kvantového sv?ta v?ak dnes p?iná?ejí ?adu u?ite?ných aplikací a po?ítá se s nimi i v technologiích budoucnosti.
P?ipravili jsme pro vás novinku – v e-shopu artychok.com si nyní m??ete po?ídit originální tri?ko s motivem Science Café. Koupí tri?ka zárove? p?isp?jete k popularizaci v?dy v ?R.
Video u p?íle?itosti oslav prvních narozenin Science Café v ?R
U p?íle?itosti oslav prvních narozenin Science Café v ?eské republice jsme pro vás p?ipravili video z fotografií ze v?ech ve?er? Science Café za uplynulý rok (krom? ?ervna 2009, ze kterého bohu?el nemáme fotky). Uvítali bychom, ba p?ímo doporu?ili, kdybyste odkaz poslali svým známým, nebo video dali na svoje blogy, facebook stránky a tak podobn?. D?kujeme
Rozhovor p?ipravil: Luká? Soukup; Hosté: Vlastimil Klíma a Pavel Vondru?ka
Tajná písma, ?ifry a jejich lu?t?ní jsou inspirací pro ?adu populárních knih a film?, které baví ?tená?e a diváky po celém sv?t?. Vytvá?ení ?ifer, respektive jejich lu?t?ní m??e být ale pro n?koho jeho ka?dodenní prací. O kryptologii jako nauce o metodách utajování informací a o tom, jaké to je být kryptologem jsme hovo?ili s p?edními ?eskými kryptology-profesionály Vlastimilem Klímou a Pavlem Vondru?kou.
Jak byste definovali kryptologii?
Pavel Vondru?ka (PV): Kryptologie je aplikovaná v?da, která vyu?ívá poznatky z ?ady obor? ? zejména z matematiky, statistiky, ale i z fyziky nebo chemie.
Vlastimil Klíma (VK): Dodal bych, ?e kryptologie je také pova?ována za um?ní a n?kdy za ?arlatánství, v kryptologii, a to i moderní, toti? spoléháme na tvrzení, která se nedají dokázat. Dá se ?íci, kdy kryptologie vznikla?
VK: V zásad? platí, ?e s ka?dým druhem komunikace se objevil n?jaký druh ?ifrování. Nejstar?í známé ?ifry pocházejí z roku 1900 p?. n. l., nicmén? pot?eba ?ifrování vznikla u? v okam?iku, kdy se rozvinulo písmo. Brzy za?ali lidé vyvíjet znaky, kterými by nahradili znaky dosud známé. ?asto se to pou?ívalo v nábo?enských textech. A s ka?dým druhem komunikace se v?dy objevil nový druh ?ifrování, p?íchod rádia, televize nebo po?íta?? v?dy znamenal pro kryptologii nový impuls.
PV: Je to málo známé, ale utajování ? ?ifrování nebylo opravdu nikdy nutn? vázáno jen na písmo, ale ji? od starov?ku se pou?ívalo i v p?ímé ?e?i. Kódování v ?e?i není jen o tom známém ?p?t na stole v ?eských?, ale byly zde celé systémy, které za tímto ú?elem byly vyvíjeny. Víme o tom, ?e obchodníci v ?ín? nebo Fénicii si vymý?leli speciální ?e?, aby spolu mohli komunikovat v pr?b?hu obchodního jednání. Zmínky nalezneme také v Kamásut?e, kde se doporu?ovalo, aby ?ena um?la tajnou ?e?, kterou m??e pou?ívat v komunikaci se svým milencem na ve?ejnosti. Jak se ?lov?k stane kryptologem?
VK: Kryptologem se m??ete stát, kdy? budete mít teoretické základy z matematiky, d?le?itá je ale zejména praxe a zku?enost. Já se zabývám kryptologií 27 let. Po vysoké ?kole jsem nastoupil do ozbrojených slo?ek, pozd?ji jsem pracoval v soukromém sektoru a te? se kryptologii v?nuji na volné noze. Slovy klasika, vyu?il jsem se kryptologem a jsem kryptologem.
PV: ?ifrování mne lákalo od d?tství. Profesn? pak byla u mne cesta podobná, pracoval jsem rovn?? jako kryptolog ve státní sfé?e a pozd?ji jsem se v Ústavu pro ochranu osobních údaj? zabýval elektronickým podpisem. V sou?asnosti pracuji v soukromém sektoru a kryptologii p?edná?ím na MFF UK. V souvislosti s kryptologií se pou?ívá zejména dvou pojm?, a to kódování a ?ifrování. Jaký je mezi nimi v kryptologii rozdíl?
VK: Rozdíl mezi kódováním a ?ifrováním je v existenci klí?e. Kódování nepou?ívá ?ádnou tajnou informaci, zatímco ?ifrování ano ? k ?ifrování pot?ebujete takzvaný klí?. V dne?ní dob? m??e být dokonce jeden z klí?? ve?ejný a jeden tajný, stále tak lze sd?lení za?ifrovat. P?íkladem kódu je nap?íklad morseovka, co? je p?epis jedné abecedy do druhé. P?íkladem ?ifrování je t?eba Caesarova ?ifra, kdy se písmeno posune o tajný po?et pozic v abeced?. Caesar pou?il jako to tajné ?íslo t?i, Augustus jedni?ku. Jak se vyvíjely klí?e k ?ifrování?
PV: U nejstar?ích ?ifer byla takovým klí?em p?evodová tabulka. To byl ov?em systém, který nep?ítel mohl na základ? frekven?ní analýzy lu?tit, a tak se za?aly hledat dokonalej?í systémy. ?ifry se za?aly vylep?ovat, lidé do nich vkládali nap?íklad klama?e ? písmena, která nemají smysl a st??ují analýzu ?ifer. Toto v?e, co se do sd?lení vkládá, ?i co je nahrazováno, je základ klí?e. Jedním z dokonalej?ích systém? je tzv. polyalfabetická ?ifra, kdy je v ka?dém kroku pro náhradu písmene otev?eného textu pou?ita jiná p?evodová tabulka, výb?r tabulky se ?ídí klí?em. Tato ?ifra m?la zpo?átku punc nerozlu?titelnosti, ale nakonec i ta byla rozlu?t?na..Dlouho se diskutovala otázka, zda algoritmus tajit nebo zda jej zve?ejnit. U dobrého systému by m?la být bezpe?nost zaji?t?na pouze utajením klí?e. Dnes se algoritmy-?ifry zve?ej?ují a procházejí ve?ejnou analýzou, sta?í proto utajovat pouze klí?e. Jaké jsou tedy základní metody ?ifrování?
VK: Základní metody jsou t?i: substituce, transpozice a p?i?ítání. I kdy? se to zdá málo, p?esto to dosta?uje ? v?dy? po?íta?e také pracují jen se dv?ma prvky, nulou a jedni?kou. P?elomem v ?ifrování byla chvíle, kdy se od metod odd?lila informace. Dob?e to ilustruje p?íklad z první sv?tové války: vojáci se nau?ili jednu metodu a pak jen dostávali odli?né klí?e. Distribuce klí?? pak m?la ve válkách rozhodující roli. Nap?íklad Rusko prohrálo ?adu válek ?patnou nebo opo?d?nou distribucí klí??. V bitvách padly tisíce voják? jen proto, ?e dostali staré klí?e. Protivník je ji? znal, rozlu?til radiové zprávy a znal p?esuny vojsk. Podobn? tomu bylo v Japonsku, kde se klí?e t??ko distribuovaly na jednotlivé ostrovy, to se stalo osudné nap?íklad generálu Yamamotovi. Dal?ím p?íkladem m??e být rozlu?t?ní Enigmy, které zkrátilo druhou sv?tovou válku asi o rok.
PV: Mimochodem ?eskoslovenská lidová armáda pou?ívala ke svému spojení Enigmy a? do poloviny padesátých let. Existují n?jaké nerozlu?titelné ?ifry?
PV: Ano, absolutn? bezpe?né ?ifry existují a jsou algoritmicky velmi jednoduché. Pou?ívaly se nap?íklad ke spojení mezi USA a Sov?tským svazem b?hem studené války.
VK: Jednou z klasických nerozlu?t?ných ?ifer a záhad je kniha známá také jako Voynich?v rukopis, která pochází ze 17. století a která dodnes nebyla rozlu?t?na.
PV: Tato kniha skute?n? odolává sofistikovaným pokus?m o rozlu?t?ní. M??e jít ale o knihu nesmyslných znak?. O rukopisu se poprvé mluví v souvislosti s jeho prodejem císa?i Rudolfu II. Dodnes nevíme, kdo ji napsal, jediné co lze ?íci je, ?e p?ipomíná alchymistické knihy z té doby. Kdo byli nebo jsou pro vás hrdinové kryptologie?
VK: Zaujala m? epizoda z francouzské historie, kdy Georges Painvin zachránil v lét? 1918 Pa?í? díky rozlu?t?ní klí?e k n?mecké ?if?e. Pak na m? ud?lal dojem Charles Babbage, který za?al s programovatelným po?íta?em, proto?e cht?l lu?tit ?ifry. Dále pak Turing a lidé z týmu v Bletchley Parku. Hrdinou je pro m? i historik David Kahn, který v roce 1967 vydal první knihu o historii kryptologie, která byla vysoce odborná a zárove? pravdivá z hlediska historie. Z t?ch novodobých bych zmínil Merckleho, který je spoluobjevitelem my?lenky ve?ejného klí?e. Hrdinou je pro m? i americký ú?ad pro standardizaci, který p?i?el jako první s tím, ?e ud?lá sout?? na ve?ejnou ?ifru a v roce 1977 byla zve?ejn?na první bloková ?ifra pro komer?ní pou?ití, která se stala nejpou?ívan?j?í ?ifrou v historii.
PV: V?echny osobnosti, které jmenoval Vlastimil, jsou hrdinové i pro m?, existuje ale také mnoho bezejmenných hrdin? kryptologie, o kterých se asi nikdy nedozvíme, proto?e pracovali v dob?, kdy tato ?innost byla utajená. P?ed rokem 1989 se o kryptologii tém?? ml?elo, mimo jiné proto, proto?e kryptologie byla vnímána jako zbra?. Jaké jsou va?e osobní plány v souvislosti s kryptologií?
VK: Chystám se na Voyniche, koneckonc? s Pavlem jsme ji? za?ali.
PV: Já se chystám na zmapování d?jin ?eské kryptologie od t?icátých let, kdy v zásad? vznikla, a? do sou?asnosti. Za Science Café se ptal Luká? Soukup
Chcete-li se o kryptologii dozv?d?t více, p?ij?te na Science Café v úterý 9. února 2010 od 19 hodin do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6) a polo?te Pavlovi Vondru?kovi a Vlastimilu Klímovi svou otázku.
Leto?ní poslední pra?ské Science Café se koná 8. prosince 2009 a bude v?nováno evoluci. Pozvání p?ijal Stanislav Mihulka z P?írodov?decké fakulty Jiho?eské univerzity a diskutovat budeme nejen o Darwinovi. Za?ínáme jako v?dy v 19 hodin v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Vstup je volný.
Science Café ?eské Bud?jovice: 9. prosince na téma ??eským v?dcem v tropech?
„?eským v?dcem v tropech“ – tak zní název prosincového Science Café v ?eských Bud?jovicích. Hosty debaty v Galerii M?síc ve dne budou prof. Vojt?ch Novotný a dr. Radim ?umbera. Start je ve st?edu 9. prosince od 19 hodin.
Jaké bylo první Science Café v ?eských Bud?jovicích?
Dne 5. listopadu 2009 prob?hlo první Science Café v ?eských Bud?jovicích, které se tak staly po Praze druhým místem konání této akce v ?eské republice. Nad tématem ?V první linii v boji s parazity? debatovali s hosty v?de?tí pracovníci Parazitologického ústavu AV ?R a P?írodov?decké fakulty Jiho?eské univerzity Alena Zíková, Ph.D. a Ivan Fiala, Ph.D.
Akce se konala od 19:00 v ?eskobud?jovické Galerii M?síc ve dne, které pat?í velký dík organizátor? za poskytnutí prostor.
Po?etné publikum se b?hem ve?era dozv?d?lo nejen o výzkumu konkrétních parazit?, kterému se v?nují pozvaní odborníci, ale i o obecných zákonitostech sou?ití parazita a jeho hostitele. Debata se rozproudila kolem ?ivot ohro?ujících parazit?, jako jsou nap?íklad p?vodci malárie ?i leishmaniózy, ale i mén? nebezpe?ných jako je nap?íklad p?vodce toxoplazmózy. Toxoplazma nás pak zavedla k zajímavé problematice manipulace hostitele parazitem. ?e?ili jsme i aktuální problém nového vzestupu po?tu p?ípad? tuberkulózy, úskalí vývoje vakcín a rezistenci n?kterých parazit? k ji? d?íve vyvinutým lék?m. Ze záv?re?ného hodnocení ú?astník? vyplynulo, ?e se první Science Café vyda?ilo, b?hem ve?era panovala p?íjemná atmosféra a diskuse byla opravdu intenzivní.
Tímto bychom v?echny rádi pozvali na p?í?tí Science Café, které se bude konat tentokrát ve st?edu 9. prosince 2009 a op?t v Galerii M?síc ve dne od 19:00. Tématem bude ?Výzkum ?eských v?dc? v tropech?. Na vid?nou na p?í?tím Science Café se t??í Ji?í Mach, Martina Kone?ná a Stanislav Mihulka, organizáto?i z P?írodov?decké fakulty Jiho?eské univerzity a jejich hosté.
Filosofie má pov?st nesrozumitelné a nepraktické ?innosti, o n?kom, kdo lelkuje lidé ?eknou, ?e „filosofuje“. Jak ale tedy skute?n? vypadá „d?lání“ filosofie? Jinými slovy, jak vypadá typický pracovní den profesionálního filosofa?
Jaroslav Peregrin: Mám pocit, ?e pracovní den filosofa se v?bec neli?í od pracovního dne nap?íklad matematika. Obvykle n?jaká ta p?edná?ka ?i seminá? n?kde na univerzit?, vypl?ování spousty v?emo?ných papír?, jeho? prost?ednictvím je dnes ka?dý akademik nucen opodstat?ovat své právo na existenci a ve zbylém ?asu to podstatné: ?tení toho, co napsali jiní, p?emý?lení (to tedy opravdu m??e vypadat jako „lelkování“) a sepisování vlastních text?.
Ale je?t? k té „neprakti?nosti“: co vlastn? znamená, ?e je n?co „praktické“? Je vymý?lení atomové bomby, nebo p?íprava on?ch neuv??iteln? komplikovaných finan?ních produkt?, které nás uvrhly do nedávné finan?ní krize, ?i vymý?lení lék? na neexistující nemoci, které dnes, jak se mi zdá, tvo?í nezanedbatelnou ?ást ?innosti farmaceutických firem, ?innostmi, které jsou „praktické“?
Jsou nové technologie a fenomén internetu n??ím zajímavým ?i inspirujícím pro filosofii?
JP: Samoz?ejm?. Tyhle v?ci s sebou nesou spoustu nových a ?asto docela vzru?ujících filosofických otázek. N?kdy se tady setkáváme s termínem kyberfilosofie (viz nap?. http://www.suitel0l.com/article.cfm/philosophy/1887). Já jsem o tom napsal ?lánek ji? více ne? p?ed deseti lety (viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/380.pdf).
Jsou n?jaké aktuální objevy ve fyzice, biologii, ?i jiných v?dních oborech inspirací nebo obecn? n??ím zajímavým pro filosofii?
JP: Jist??e ano. Já si myslím, ?e hranice mezi filosofií a v?dou není nijak ostrá (stejn? tak jako na druhé stran? filosofie nemusí být ostrá hranice mezi ní a um?ním). Filosofie se nap?íklad tradi?n? zabývá lidskou myslí a v?domím: sna?í se dobrat toho, co to mysl ?i v?domí vlastn? je, jak to souvisí s organismem, jeho? myslí nebo v?domím to je atd. A je naprosto nepochybné, ?e pro tyto diskuse je zásadní spousta v?cí, které se dozvídáme od v?dc?: od neurofyziolog?, psycholog?, kybernetik? …
Jaký je vlastn? vztah filosofie k jiným v?dním obor?m?
JP: Já bych skoro vynechal to „jiným“, proto?e já si myslím, ?e filosofie není v?da (To je, obávám se, velmi nepolitické vyjád?ení, nebo? Filosofický ústav je samoz?ejm? sou?ástí Akademie v?d … ale snad si to nep?e?te nikdo, kdo rozdává peníze na v?du …) Filosofie má samoz?ejm?, zejména v n?kterých svých podobách, s v?dou hodn? spole?ného (já sám se nap?íklad na hranicích filosofie s r?znými v?dami pohybuji hodn?), nicmén? jinak si myslím, ?e filosofie je charakterizována tím, ?e pab?rkuje otázky, které se do ?ádné v?dy nevejdou. Bývají to ale ?asto otázky, které s otázkami v?deckými úzce souvisí. Dnes se mnoho filosof? zabývá v?cmi, u nich? jde vlastn? hodn? t??ko rozli?it, zda jde o v?du nebo o filosofii. Na druhé stran? tu v?ak jsou i filosofové, kte?í s v?dou nepokryt? zápolí, t?eba proto, ?e se domnívají, ?e filosofie m??e poskytnout ne jenom dopln?k, ale n?jakou alternativu v?deckého poznání. Ale to mi p?ipadá scestné a o tom vám toho tedy nedoká?u p?íli? povídat.
Má sou?asná filosofie celosv?tov? uznávané osobnosti typu teoretického fyzika Stephena Hawkinga? Kdo je sou?asnou „filosofickou celebritou“?
JP: Filosofie samoz?ejm? má své celebrity; i kdy? jsou mo?ná mén? jednozna?né ne? v jiných oborech, proto?e významné výsledky ve filosofii nikdy nebývají takové, aby je uznali v?ichni filosofové. Kdy? n?kdo objeví, ?ekn?me, lék na AIDS, bude st??í n?jaký spor o tom, ?e u?inil p?evratný objev, proto?e tím zachrání ?ivot milión?m lidí, Nic, co m??e ud?lat filosof, ?ádný srovnatelný dopad mít nem??e; tak?e tady nikdy nebudou filosofové, na jejich? zásadním významu se shodnou úpln? v?ichni; budou tu spí?e lidé, kte?í jsou hrdinové v rámci r?zných soupe?ících filosofických ?kol. Pro m? osobn? je klí?ovou postavou sou?asné filosofie Robert Brandom; a kdybych m?l jmenovat n?jaké dal?í významné postavy z on?ch oblastí filosofie, kde jsem já doma, pak by to mohli být nap?íklad (omezím-li se na ?ijící filosofy a na ty, kte?í sou?asnou filosofií skute?n? hýbou) t?eba Hilary Putnam, Daniel Dennett nebo John McDowell. Na opa?ném konci filosofie, kde se já moc nevyznám, vyvolávají rozruch nap?íklad lidé jako Slavoj ?i?ek ?i Alain Badiou, ale o nich bych rozhodn? nebyl povolán hovo?it.
Odehrávají se také ve filosofii n?jaké dramatické objevy ?i revoluce, které by „p?episovaly u?ebnice“?
JP: To souvisí s tou p?edchozí otázkou – neobjevují se v?ci, které by v?ichni filosofové p?ijali jako p?evratné; objevují se ale samoz?ejm? v?ci, které vyvolají r?zné druhy pozdvi?ení ?i p?evrat?. (Hovo?it ve filosofii o „objevech“ je ale o?idné; filosofii není dobré si p?edstavovat tak, ?e má – tak jako t?eba biologie ?i sociologie – svou ohrani?enou p?edm?tnou oblast, kterou zkoumá a n?co v ní objevuje. Filosofie spí?e pon?kud oportunisticky zkoumá v?e, co se zdá být podstatné a k ?emu se nehlásí ?ádná v?da A tyto otázky se nej?ast?ji nevztahují k ni?emu, co by se dalo v pravém slova smyslu objevit, ?asto jsou spí?e v?cí vyjas?ování, kritiky a otevírání nových úhl? pohledu.) Tak?e revoluce ve filosofii obvykle nebývají opravdu globální. Poslední skute?n? velká revolu?ní událost se odehrála v první polovin? dvacátého století, kdy se zrodila tzv. analytická filosofie, která p?i?la se skute?n? revolu?ními my?lenkami (?ím? nechci ?íci, ?e v?echny byly skute?n? nosné …) a se snahou d?lat filosofii úpln? jinak ne? p?edtím. Ani ta ale nezasáhla celou filosofii; naopak v ?ásti filosof? vyvolala výrazný odpor a jistý protipohyb. Ale i tak se tím celá filosofická scéna totáln? prom?nila. V sou?asné dob? ?ijeme ve filosoficky poklidn?j?ím období.
M??e filosofie n?jakým zp?sobem p?isp?t do diskuse na sou?asná „hot“ témata jako je euthanásie, globální oteplování, ekonomická krize..?
JP: Toho by samoz?ejm? schopná být m?la. Nem??e ov?em chtít fu?ovat do ?emesla empirickým v?dc?m a sna?it se od zeleného stolu ?e?it problémy, které se týkají fakt? empirických (co? bohu?el n?kte?í filosofové také ob?as d?lají …) Zda ?i do jaké míry se Zem? globáln? otepluje, o tom vám filosof m??e n?co ?íci jen st??í. Filosofové by ale m?li napomoci k tomu, abychom si srovnali v hlav?, jaké otázky je t?eba si klást a jakým zp?sobem na n? v?bec lze rozumn? odpovídat. To vypadá jako docela zanedbatelný p?ísp?vek, já si v?ak myslím, ?e v?bec zanedbatelný není. (Více o tom, k ?emu je nám dnes podle mne filosofie, viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/537.pdf.)
V n?kterých v?dních oborech bývá v ur?ité dob? v?dy n?jaké p?eva?ující paradigma, teorie, my?lenkový proud ?i ?kola, platí toto také pro filosofii? Pokud ano, jaký je ten sou?asný p?eva?ující my?lenkový proud ve filosofii?
JP: Jist?, s tím rozdílem, ?e tady obvykle soupe?í paradigmat n?kolik. Ve dvacátém století tu nap?íklad byly dva hlavní sm?ry: na jedné stran? ona u? zmín?na analytická filosofie, která vzhlí?ela k v?d?, a na druhé stran? filosofie, které se dnes n?kdy ?íká kontinentální a která má v?t?inou blí?e spí?e k um?ní. (Ov?em pod tuto poslední hlavi?ku bývají zahrnovány natolik rozdílné filosofické ?koly, ?e by bylo asi rozumn?j?í kontinentální filosofii vid?t ne jako jedno paradigma, ale jako soubor n?kolika r?zných paradigmat.) Na po?átku jednadvacátého století ztrácí toto rozd?lení pon?kud na významu; mo?ná se chystá zase n?jaké paradigmatické p?eskupování …
Pro? se podle vás nedává Nobelova cena za filosofii?
To se musíte zeptat ve ?védsku.
Kam v hledání odpov?di na otázku po smyslu lidského ?ivota do?la filosofie?
JP: Podtitul záv?re?né kapitoly mé knihy Filosofie pro normální lidi (http://www.dokoran.cz/index.php?&p=book.php&id=400) zní Ale moment, nem?laby nám filosofie takhle náhodou ?íci, co je smyslem ?ivota? A moje odpov?? je, ?e nem?la. A? je propojení filosofie s touto otázkou oblíbeným kli?é (jak ostatn? dosv?d?uje i va?e otázka), já si myslím, ?e odpovídat na ni vlastn? moc nejde – proto?e pod ní ka?dý p?edstavuje n?co jiného. V té knize pí?u, ?e kdy? si takovou otázku kladu já sám, pak, zdá se mi, chci sly?et n?jaký p?íb?h, p?íb?h, který mi dává smysl a kterého jsem sou?ástí. A od produkování p?íb?h? tady jsou spí?e romanopisci ne? filosofové. Zdá se mi tedy, ?e otázka po smyslu ?ivota, alespo? jak ji vnímám já, není otázkou v pravém slova smyslu – to jest otázkou, která by byla zodpov?ditelná konstatováním n?jakých fakt?. A filosofie, alespo? ta akademická, by podle mne m?la o faktech být.
Jedna z otázek, kterou si také ?ada lidí n?kdy polo?ila, souvisí s na?ím v?domím – co to vlastn? je? ?ijeme v reálném vesmíru a ve své hlav? si vytvá?íme obraz tohoto vesmíru, respektive sv?ta kolem nás, nebo je to v?e jen nekone?ný sen?
JP: Kdybychom si vytvá?eli jenom obrazy, bylo by to jednoduché. My si ale vytvá?íme n?co nesrovnateln? slo?it?j?ího: nesmírn? komplikované a v?elijak provázané teorie formulované v na?em jazyce. Tím se my lidé li?íme od v?ech na?ich zví?ecích bratranc?. (A rozebrat, jak tohle doká?eme, to jest jak funguje ná? jazyk a jak jeho pomocí doká?eme vytvá?et neuv??iteln? komplikované „obrázky“ sv?ta, které vlastn? ?ádnými obrázky nejsou, je pro filosofii velké téma.) Také o tom, co to je v?domí, se ve filosofii hodn? diskutuje. A pokud jde o odv?kou diskusi o tom, jak m??eme v?d?t, ?e ná? ?ivot v na?em sv?t? není jenom sen ?i jenom mámení n?jakého démona ?i n?jakého ?íleného v?dce, který si na?e mozky p?stuje v kádi a pou?tí do nich r?zné stimuly, zájemci o její sou?asný stav si o tom mohou p?e?íst v online Stanfordské filosofické encyklopedii (http://plato.stanford.edulentries/brain-vat/).
Science Café mí?í do region? a roz?i?uje pra?ský tým
Tém?? p?esn? rok od chvíle, kdy se Science Café poprvé objevilo v ?eské republice, se projekt zvolna roz?i?uje do dal?ích m?st a region?. V listopadu Science Café úsp??n? odstartovalo v ?eských Bud?jovicích.
Rádi p?ivítáme dal?í dobrovolníky, kte?í by cht?li Science Café uspo?ádat také v jiných m?stech ?eské republiky. Zájemc?m poskytneme organiza?ní know-how a v rámci na?ich mo?ností je podpo?íme.
Hledáme také nové kolegyn? a kolegy do na?eho pra?ského týmu. Chcete-li v?novat pár hodin týdn? spolupráci na smysluplném a úsp??ném projektu, ozv?te se nám na info(at)sciencecafe.cz.
P?idejte se k nám a sta?te se sou?ástí celosv?tové sít? Science Café!
Klasické listopadové Science Café, které prob?hne tradi?n? druhé úterý v m?síci, tedy 10. listopadu 2009, nese téma „Ráj v?dy a labyrint filosofie“. Hosty ve?era budou Jaroslav Peregrin a Vladimír Svoboda z odd?lení logiky Filosofického ústavu Akademie v?d.
Za?ínáme v 19 hodin v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Vstup volný.
Z anotace vystoupení na?ich host?:
Filosofie bývá n?kdy (svými p?íznivci) chápána jako jakási ‘nadv?da’, která nám navíc k tomu, co nám ?íkají v?dci, to jest jak co funguje, doká?e ?íci i to, jaký má co smysl. Jindy bývá chápána (svými odp?rci) jako p?e?itek, kterým se u? dnes baví jenom ti, kdo nemají na to, aby d?lali n?co po?ádného. My bychom cht?li filosofii p?edstavit sice jako rozhodn? nikoli ‘nadv?du’, ale p?esto jako n?co, co existuje z dobrých d?vod?. Chceme nazna?it, ?e kolem v?dy se budou v?dycky kupit otázky, ke kterým se sama v?da nehlásí, na které je ale p?esto t?eba hledat odpov?di. Jsou to t?eba otázky, které jsou pro v?du p?íli? vágní ?i nejasné, otázky, které nelze vm?stnat do ?ádné jednotlivé v?dy, otázky, které týkají t?eba samotných p?edpoklad? d?lání v?dy atd. Filosofie má tedy na rozdíl od v?dy tendenci být pon?kud nep?ehledná a r?znorodá.
V listopadu za?íná Science Café také v ?eských Bud?jovicích
Rodina Science Café v ?eské republice se rozr?stá! U? 5. listopadu 2009 prob?hne první Science Café v ?eských Bud?jovicích. Debata má název V první linii boje s parazity s podtitulem Zbaví nás v?dci nemocí? Kdo má navrch? Diskusní ve?er bude od 19 hodin hostit Galerie M?síc ve dne (Nová ulice 3). T??it se m??ete na neformální ve?er s t?mito odborníky z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie v?d ?R:
Dr. Alena Zíková
Dr. Ivan Fiala
Pokud máte chu? p?idat se do týmu Science Café ?eské Bud?jovice, p?ípadn? máte-li n?jaké nám?ty, kontaktujte prosím Ji?ího Macha /jiri.mach(at)prf.jcu.cz/.
Vítáme nové kolegy v síti ?eských Science Café a p?ejeme ?eskobud?jovickému Science Café hodn? úsp?ch? a inspirativních ve?er?!
Science Café v rámci Týdne v?dy a techniky: 3. 11. o jedlých vakcínách
Mimo?ádn? ji? první úterý v m?síci, 3. listopadu 2009, prob?hne Science Café Extra, jeho? tématem bude výzkum tzv. jedlých vakcín. Diskuse se oná v rámci Týdne v?dy a techniky, jeho? je Science Café partnerem. Hosty ve?era budou v?dci z Ústavu experimentální botaniky Akademie v?d ?R:
Mgr. Tomá? Moravec, Ph.D.
RNDr. Noemi ?e?ovská CSc.
Dr.rer.nat. Ing. Helena Plchová
Science Café se uskute?ní 3. listopadu od 19 hodin v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Na otázku, co si máme pod pojmem jedlé vakcíny p?edstavit, odpovídá v rozhovoru pro ?íjnové vydání ?asopisu VTM Science jeden z host? – Tomá? Moravec:
Sousloví ?jedlé vakcíny? je jen zjednodu?ením. Dá se ?íci, ?e se sna?íme ?p?inutit? rostliny k tomu, aby produkovaly látky, které se dají vyu?ít jako vakcíny. T?mi látkami jsou farmaceutické proteiny ? bílkoviny, je? rostliny normáln? neprodukují, ale které lze pou?ít pro výrobu lé?iv. Zam??ujeme na podskupinu protein?, které by se daly pou?ít jako vakcíny i bez dal?ího slo?itého ?i?t?ní rostliny ? zkrátka by se ?ást rostliny ?i n?jaký extrakt sn?dl místo klasického o?kování.
?íjnové Science Café se bude v?novat ?ivotu, zvyk?m, kultu?e a mýt?m amazonských indián?. O kmenech ?ijících hluboko v pralesích Amazonie, k nim? v?ak u? bohu?el ?áste?n? proniká na?e civilizace, p?ijde vypráv?t etnograf a cestovatel Mnislav Zelený – Atapana. Jeho partnerem v diskusi bude Jaroslav Du?ek.
Inspiraci k otázkám m??ete na?erpat t?eba v rozhovoru s Mnislavem Zeleným, který bude publikován v zá?ijovém vydání ?asopisu VTM Science a jeho? prodlou?enou verzi vám nabízíme i na na?ich stránkách. Ty amazonské indiány, kte?í se sami dobrovoln? (bohu?el) vydali na cestu k na?í civilizaci, pak m??ete podpo?it v rámci projekt? nadace Velká Amazonie a tím je p?ipravit na nástrahy, kterým budou muset ?elit. M??ete si také poslechnout po?ady ?eského rozhlasu Leonardo, v nich? Mnislav Zelený vystoupil.
T??íme se na vás v úterý 13. ?íjna od 19 hodin tradi?n? v kavárn? Potrvá.
Co znamená ?t?stí pro amazonské indiány? P?e?t?te si rozhovor
Ve spolupráci s ?asopisem VTM Science vám p?iná?íme rozhovory s hosty Science Café. Ji? dnes vám nabízíme roz?í?enou verzi interview s Mnislavem Zeleným ? Atapanou, který p?ijde v ?íjnu vypráv?t o ?ivot? amazonských indián?.
Indiány z amazonských prales? m??ete podpo?it i vy
Jak ji? víte z na?ich stránek, ?íjnové Science Café se bude v?novat indián?m z amazonských prales?. Na?imi hosty budou cestovatel a etnograf Mnislav Zelený ? Atapana, a herec a p?íznivec indiánského my?lení a zvyk? Jaroslav Du?ek.
Mnislav Zelený ? Atapana se soustavn? sna?í mapova mizející sv?t indiánských zvyk? a znalostí prost?ednictvím projekt? nadace Velká Amazonie.
Do aktivit nadace se snadno m??ete zapojit i vy. Jednou z mo?ností je stát se ?virtuálním rodi?em? d?tí z indiánské komunity Boca de Nicharé (Wüküyadin?a), kte?í studují na st?edních ?kolách v n?kolika venezuelských m?stech. Cílem je, aby tyto d?ti po studiích nez?stávali v b?lo?ské civilizaci, jak se, bohu?el, stává, ale vracely se zp?t do své komunity, kde by vyu?ívaly svého vzd?lání (p?edev?ím znalosti z oblasti zem?d?lství) ke zlep?ení tamního zp?sobu ?ivota. ?kolné v pr?b?hu jednoho roku, kapesné a cestovní náklady pro návrat zp?t do rodné osady stojí 6 300 K?. Chcete-li indiány touto cestou podpo?it, podívejte se na stránky nadace Velká Amazonie a kontaktujte p?ímo Atapanu.
Pokud se chcete dozv?d?t více o ?ivot? indián? a inspirovat se tak pro své otázky na Science Café, doporu?ujeme vám následující odkazy:
T??í nás va?e p?íze? Science Café a p?ipravujeme pro vás dal?í témata.
V listopadu prob?hne Science Café Extra v rámci Týdne v?dy a techniky. Výjime?n? se tak uskute?ní první úterý v m?síci – 3. listopadu 2009 v kavárn? Potrvá. Mluvit budeme o tzv. jedlých vakcínách. Sv?j výzkum p?ijde p?edstavit Tomá? Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie v?d.
Dále pro vás chystáme ve?ery o filosofii a evoluci. Máte nápad na téma ?i hosta? Dejte nám v?d?t na adresu info@sciencecafe.cz.
Zveme vás na zá?ijové Science Café na téma kolaps civilizací
Po letní p?estávce pokra?uje Science Café znovu v zá?í. Tradi?n? druhé úterý v m?síci – 8. zá?í 2009 od 19 hodin – budeme v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6) mluvit o kolapsu civilizací. Na?imi hosty budou:
Miroslav Bárta, ?eský egyptologický ústav
Petr Pokorný, Archeologický ústav Akademie v?d ?R
Jaké jsou p?í?iny kolaps? civilizací? Je mo?né kolapsu p?edejít? Existuje dnes univerzální civilizace? Hrozí nám módní „st?et civilizací“?
P?ij?te se zeptat i vy. Svoji ú?ast m??ete potvrdit na Facebooku.
O kolapsu civilizací se m??ete více dozv?d?t v rozhovoru s Miroslav Bártou, který bude publikován v srpnovém vydání VTM Science. Pan Bárta v interview mimo jiné ?íká: „Nap?íklad staroegyptský stát p?ed svým kolapsem ve t?etím tisíciletí p?ed Kristem v mnohém p?ipomínal problémy, s nimi? se potýkáme nyní.“
Rozhovor: Amazon?tí indiáni: Nic nemají, nic necht?jí a jsou ??astni
Ve spolupráci s ?asopisem VTM Science vám p?iná?íme rozhovory s hosty Science Café. Ji? dnes vám nabízíme roz?í?enou verzi interview s Mnislavem Zeleným – Atapanou, který p?ijde v ?íjnu vypráv?t o ?ivot? amazonských indián?.
AMAZON?TÍ INDIÁNI: NIC NEMAJÍ, NIC NECHT?JÍ A JSOU ??ASTNI
Hluboko v pralesích Amazonie ?ijí po tisíce let indiánské kmeny, které jsou pro nás zahaleny tajemstvím. Amazon?tí indiáni p?e?ili mnohé dnes ji? padlé vysp?lé civilizace. Jak je to mo?né? Tamní indiáni si jednodu?e u?ívají ?ivota. O t?chto pozoruhodných lidech jsme hovo?ili s Mnislavem Zeleným ? Atapanou, kterému se poda?ilo poznat jejich kulturu zblízka.
Jak jste se dostal k indián?m?
Jako mladíka m? p?itahovala Amerika a zvlá?t? indiáni, kte?í byli symbolem ?istého ?lov?ka. Zárove? v tom bylo cosi neznámého a dobrodru?ného. Kdy? jsem tedy vyd?lal peníze v Londýn? a Holandsku a vyrazil v 60. letech na sv?j dvouletý vandr, byla mým cílem Amerika. A proto?e mám rád v?e p?vodní a tradi?ní, vydal jsem se rad?ji do Ji?ní ne? Severní Ameriky. Za?al jsem v Rio de Janeiru. Tento tém?? symbol dálky a exotiky mi umo?nil mé první kroky v Ji?ní Americe a postupem let jsem se dostal k indián?m.
Získal jste také indiánské jméno Atapana. Jak k tomu do?lo?
To je proces, jen? nelze naplánovat. Ani jsem o tom neuva?oval. Kdy? se to v roce 1989 stalo, bylo to pro m? p?íjemné p?ekvapení, které vyplynulo z mého dlouhodobého p?ibli?ování se indián?m. Nau?il jsme se být pokorný v??i nim i jejich kultu?e, a to indiáni oce?ují. Dokázal jsem se také p?izp?sobit jejich stylu ?ivota a ?ít tak, abych jim nevadil. Hlavním krédem indián? je toti? ?ít v klidu a pokoji. Cht?jí si u?ívat ?ivota a nep?ejí si, aby je n?kdo vyru?oval u? jen svojí p?ítomností. A p?ítomnost b?locha je pro n? stresující, jak ?íkal ji? slavný brazilský generál Rondon, nositel Nobelovy ceny a zakladatel organizace na ochranu indián?. Indiáni cizince pustí k t?lu podle toho, jak oni cht?jí. Nelze tam ?tla?it na pilu?, t?eba ?íci ?u? mi dochází peníze, tak musím rychle je?t? dosáhnout svých cíl??; tak to zkrátka nefunguje.
Indiáni zasa?ení civilizací
Vy se pravideln? do Amazonie vracíte. K jakému kmeni?
Posledních deset let jezdím k etniku Yek´wana v ji?ní Venezuele na hranicích s Brazílií. Yek´wan? je dohromady asi 6000, ale osada, kde pobývám, má zhruba 100 obyvatel. Ostatní Yek´wané ?ijí hloub?ji v pralese, n?kolik hodin plavby po ?ece Caura.
Tato men?í osada je takzvan? na rozpadu; ?ást Yek´wan? se p?ed t?iceti lety odtrhla od svého kmene, proto?e cht?la být blí?e na?í civilizaci kv?li obchodu. Netu?ili, ?e tím zahájili proces rozpadu. Jsou ji? posti?eni na?í civilizací, nemají ?amana ? ?lov?ka, který by je dr?el nad vodou a dodával jim hrdost ? a pomalu ztrácejí znaky své p?vodní kultury.
Ka?dý rok vidím, jak tam na?e civilizace proniká, jak jí podléhají. A tento rozklad bych rád pozastavil s pomocí svých koleg? ? rád bych nasypal trochu písku do soukolí pokroku. Ten je toti? pro indiány negativní, likviduje je. Vybral jsem Yek´wany proto, ?e ? kdy? u? jsou takto blízko civilizaci ? jim chci pomoci, ov?em velmi nenápadn? a co nejmén? b?lo?skou cestou. D?íve jsem do Amazonie jezdil bádat a za?alo mi být postupn? trapné, ?e indiáni jsou jen p?edm?tem mého výzkumu a nic z toho nemají. Te? tam tedy jezdím s nimi ?ít, oni ?ijí se mnou a zárove? jim chci prost?ednictvím aktivit nadace Velká Amazonie pomoci.
Jakým zp?sobem jim pomáháte?
Nap?íklad p?ed t?emi lety jsme uspo?ádali zvlá?tní expedici. Sta?e?ina ? bývalý ná?elník ? si p?ál podívat na místo, kde se narodil, a zárove? nás po?ádal, abychom my sami zahájili dokumentaci magických rostlin a indiánských rituál?. Mladou generaci u? staré tradice nezajímají a sta?e?ina se obával, ?e se smrtí star?ích se tradice ztratí. S pomocí n?kolika ?aman? a mých koleg? ? etnobotanika a antropolo?ky ? jsme p?ipravili publikaci s barevnými fotografiemi a s názvy rostlin v místním jazyce i latin?. Indiáni ale m?li podmínku, ?e se získané informace nesmí dostat k b?loch?m, proto?e necht?jí, aby n?kdo jiný vyu?íval jejich prales. P?ed rokem a p?l jsem tak p?edal sta?e?inovi jediný exemplá? publikace. To je sou?ástí filozofie na?í nadace: pracujeme pro indiány, nikoliv pro nás.
Ostatní Yek´wané jsou tedy dosud nezasa?ení civilizací?
Ano, ?ijí hluboko v pralese, vysoko nad vodopády Pará a nikdo z b?lo?ského sv?ta tam nemá povolen vstup. Ani turisté, odborníci, noviná?i, ani my, kte?í u jiných Yek´wan? p?sobíme. A tak je to správn?. Jakákoliv náv?t?va tam p?iná?í civilizaci a naru?uje kulturu Yek´wan?. Ti v odlehlých oblastech mají dosud svého ?amana, své jedine?né rituály a slavnosti. V pralese je skoro padesát takových osad, na horním toku Caury a Orinoka.
Pokud pomineme nebezpe?í z b?lo?ského sv?ta, existuje n?co, co tyto indiány ohro?uje?
Neohro?uje je nic, proto?e ?ijí v Amazonii n?kolik tisíc let stále stejným zp?sobem. Je to jednoduchá, nízká kultura, v?e pot?ebné k existenci dal?ích generací vytvo?ili ji? jejich pradávní p?edkové. Prost? jen ?ijí. Nemají kam ?spadnout?, jsou po?ád dole. Proto je nem??e potkat osud jiných kultur, které dosáhnou vrcholu a poté tím hloub?ji spadnou. Tito amazon?tí indiáni p?e?ili Sumer, Egypt, ?ím, ?ecko, Sov?tskou ?í?i a já v??ím, ?e kdy? je necháme na pokoji, p?e?ijí i nás. Nikam se nederou; kdo se n?kam dere, n?kdy zakopne a spadne. Indiáni ne.
Znáte dob?e indiánskou i na?i kulturu. Jsou podle vás tedy indiáni ??astn?j?í ne? my?
Indiáni nic nemají, nic necht?jí a jsou po?ád ??astní, co? my nem??eme pochopit: Jak se m??e mít n?kdo dob?e, kdy? nic nemá? Indiáni prost? ?ijí; v jejich kmenovém spole?enství nikdo nemá víc. Nemine chvilka, kdy by se neusmívali, radost mají stále. Jejich cíle jsou nízké, a proto si je snadno splní. Najedí se, napijí, pomilují se a hrají si s d?tmi. Co také chtít od ?ivota více? To my se po?ád chceme mít lépe, chceme n??eho dosáhnout. Mít v?t?í auto a d?m, mít jinou man?elku? Nikdy nejsme ??astní, proto?e kdy? toho dosáhneme, u? máme zase dal?í cíl, tak?e nám ?t?stí uniká. Pokrok nás ?ene dál, po?ád ?ijeme v budoucnosti. To indiáni neznají.
M??eme indiány n??ím duchovn? obohatit my?
Myslím, ?e ne. Indiáni mají duchovno na vysoké úrovni, zatímco my jsme ho dávno potla?ili a nahradili materiálnem, byznysem a úsp?chem v práci. Indiáni v?e vnímají duchovn?: kdy? ?aman lé?í, tak spí?e du?i ne? t?lo. Indián je t?eba schopný komunikovat s rostlinami, co? my nechápeme, proto?e jsme od p?írody odtr?eni. Indiáni se tak doká?í dostat k ?tajemstvím p?írody? ? ta p?estávají být tajemstvími, kdy? víme, jak se k nim dostat. Zejména ?amani mají v tomto velké schopnosti. Pro?il jsem s ?amany mnoho ?asu ? m?j adoptivní otec je ?aman ? a v??ím jim.
Kultura indián?
Li?í se n??ím indiánské kmeny v Amazonii?
Ne, jsou prakticky stejné. Kultura indián? je determinována jejich ?ivotním prost?edím ? v tropickém de?tném pralese je obklopují stejní ?ivo?ichové a rostliny. Indiáni se li?í jen vn?j?ími znaky ? malováním, ?elenkami a podobn?.
Jak vysokého v?ku se do?ívají?
V porovnání s námi jde o nízký v?k, pr?m?rný v?k je kolem t?iceti let, proto?e mají vysokou d?tskou úmrtnost ? 30 a? 40 procent. Nehrozme se toho, je to p?irozené, a proto je to správné. Jen ti nejschopn?j?í mohou ?ít v t??kém ?ivotním prost?edí dál. Znám ale n?kolik ?aman?, kterým je ?edesát ?i p?tasedmdesát let. Velmi vlá?eny ?ivotem jsou ?eny, proto?e mají za sebou t?eba dvacet porod?. Indiáni ?ijí celý ?ivot na plné obrátky, nep?ipravují se ? jako my ? na stá?í. Zárove? ?ijí ve slo?itých klimatických podmínkách. Tropické pásmo je po arktickém nejt???ím ?ivotním prost?edím, proto?e Slunce z ?lov?ka vysává v?echnu sílu.
Jakým jazykem hovo?í?
Na?t?stí si zachovali sv?j jazyk. Indiáni v osad?, kam jezdím, tedy mluví yek´wansky. V místní ?kole je u?itel nejd?íve u?í práv? yek´wansky, druhým jazykem je sanem?tina, kterým hovo?í okolní kmen, a teprve pak se u?í ?pan?lsky.
Jaký mají indiáni humor?
Neustále ?ertují a mají i velmi tvrdé ?erty, ostatn? tzv. kanadské ?ertíky pocházejí od indián?. Stále se baví, po??uchují, d?lají si legrácky. Kdy? n?kdo zakopne, dobírají si ho. Jejich humor není tak sofistikovaný jako ten ná?, je prost?í, ale p?ítomný opravdu ka?dý den.
Jak se li?í indiánská výchova od té na?í?
Indiáni mají jinak ne? my nastavené mezilidské vztahy, nap?íklad ned?kují a neprosí. Kdy? jim p?inesu n?jakou pomoc, tak nic ne?eknou, d?lají jakoby nic, a? by to mohlo b?locha zamrzet. N?kte?í b?lo?i jsou z toho také roz?arování, ale musíme si v?dy uv?domit, ?e indiáni mají jiné zvyky a konvence ne? my.
Kdy? nap?íklad v roce 1973 zachránila na?e expedice topící se dít?, neprojevili indiáni ?ádný vd?k. Jejich filozofie je nastavena odli?n?: podle nich jsme cht?li to dít? zachránit, ale neznamená to, ?e bychom m?li o?ekávat vd?k ?i n?co jiného. To by byl obchod ? n?co za n?co ? a to indián nezná.
Jinou v?cí jsou dary; ty jsou pro indiány velmi d?le?ité, stále se obdarovávají. Také my jim vozíme dary a sami je pak dostáváme ? t?eba náhrdelníky, o?t?py a dal?í jejich výrobky.
Doká?í být indiáni také zlí?
Mezi v?emi skupinami lidí se najdou ur?ití jedinci, kte?í jsou zlí nebo záke?ní. U indián? je jich ale minimum; málokdy dochází k n?jakým zlo?in?m. O zlo?inech se jen vypráví legendy a pojetí zlo?inu a trestu je zakódováno v indiánských mýtech. Práv? mýty jsou toti? jakási ?bible? indián?, podle které se ?ídí. Mýty obsahují pravidla, jak se chovat k ostatním lidem i p?írod?. Indiáni jsou p?irozen? loajální, k zlo?in?m a kriminalit? vlastn? ani nedochází. Na druhou stranu jsou ale také horkokrevní a rychle vzplanou. ?asto jde p?itom o ?enu, proto?e ta má d?le?itou roli v zachování dal?í existence rodu a kmene. Kv?li ?enám se n?kdy p?epadají vesnice. Je to podobn? jako ve zví?ecí ?í?i: d?le?ité je p?e?ití, to je zákon nadev?e. Mnohdy se nám mohou zdát praktiky indián? drsné, ale oni ?ijí v p?írod?, která je v??i nim nelítostná. P?i zlo?inu je maximálním trestem vykázaní z kmene ? ostrakizace.
Co pro indiány znamená ?as?
Indiáni ?as nevnímají; neví, kolik jim je let, to je pro n? ostatn? podru?né, sledují ale ro?ní období. Já jsem v Amazonii také p?estal nosit hodinky, stejn? by se mi v tom horku rozpadly. Indiáni ale pe?liv? pozorují pohyb Slunce a mají perfektn? vypracované slune?ní kalendá?e. Nap?íklad ?aman sleduje pohyb paprsku ve výse?i svého okna. P?esn? tak ví, kdy p?ichází období de??? ?i sucha. Indiáni jsou napojeni na cyklus p?írody a vesmíru, který po?ítají do svého ?ivotního prost?edí. V?echny planety pova?ují za sou?ást své existence. Také mají v této oblasti daleko v?t?í znalosti ne? my. Indián umí vyjmenovat 200 hv?zd a 50 souhv?zdí.
Rovn?? pouhým okem pozorují pohyb Mlé?né dráhy a hv?zd a z toho vyvozují, co se bude dít na Zemi. Nikoliv tak, ?e by pohyb Mlé?né dráhy a hv?zdy p?ímo zp?sobovaly n?jaké procesy, ale indiáni vnímají ?asovou shodu: kdy? se tak ?i tak posune Mlé?ná dráha ?i hv?zdy, tak porostou ur?ité rostliny, za?nou vylézat hadi a podobn?.
Jejich sep?tí s vesmírem se projevuje i v architektu?e. Domy si indiáni staví podle sv?tových stran a zárove? ka?dý trám a ty? p?edstavují n?jaký prvek vesmíru. Centrální sloup je Slunce, dal?í jsou pak planety. Kdy? pak ve?er indiáni le?í doma a dívají se do krovu svého domu, vidí celý vesmír. To, ?e si indiáni p?enesli vesmír do svého obydlí, je nádherné.
Pomoc indián?m musí být citlivá
Jakou jinou pomoc ? krom? dokumentace jejich zvyk? ? m??eme indián?m je?t? nabídnout?
Nadace Velká Amazonie má n?kolik projekt?. Do Amazonie jsme nap?íklad p?ivezli odborníky ze Zoologické a botanické zahrady v Plzni, kte?í zkoumají ?elvy, kajmany a rostliny.
V osad? Yek´wan?, která je na rozpadu, se také sna?íme podporovat d?ti, které mají zájem studovat. Kdy? u? se tato osada natolik p?iblí?ila civilizaci, ?e ji nelze ?zachránit?, chceme alespo? d?ti na civilizaci trochu p?ipravit, informovat je i o zlu, které je m??e zni?it. Nap?íklad indiáni jsou ?asto zneu?íváni politicky, proto?e p?edstavují hlasy. Politické strany jim vozí nesmyslné dary a sna?í se je získat. V sou?asné dob? podporují virtuální rodi?e v ?esku studium ?esti student? a studentek. Z nedávné cesty jsem p?ivezl informace o dal?ích ?esti d?tech, které by cht?ly studovat a kterým nyní hledám virtuální rodi?e.
Podporujeme také indiánskou lidovou výrobu. Vykupuji od nich náhrdelníky, zví?átka, seda?ky a dal?í výrobky, které pak zde prodáváme.
Na?e pomoc v?ak není jen materiální ?i výzkumná: máme radost, ?e se t??íme d?v??e indián? a sna?íme se tak v dlouhých no?ních debatách posílit jejich hrdost a aby z?stali v?rni svému pralesu. Trávíme zkrátka oboustrann? p?íjemný ?as.
Pokud by vám cht?l n?kdo pomoci, jak to m??e ud?lat?
Rádi p?ijmeme nabídku na spolupráci ?i pomoc. V?dy ale konkrétní formu pomoci konzultujeme se samotnými indiány, nikdy ned?láme n?co, co by necht?li. Bylo by jist? dobré, kdyby nap?íklad n?kdo m?l zájem pracovat v jejich základní ?kole ?i pomohl organizovat ekoturistické náv?t?vy, kdy indiáni procházejí pralesem a ukazují zájemc?m rostliny, plaví se s nimi po ?ece a podobn?. To by sami indiáni ? v oné osad? na rozpadu ? uvítali.
Informace o aktivitách na?í nadace jsou na webu www.granamazonia.cz, zájemci o spolupráci se mohou obrátit p?ímo na m?.
Kolika b?loch?m se poda?ilo do sv?ta amazonských indián? proniknout?
Jedním z b?loch?, který zásadním zp?sobem p?isp?l k výzkumu indián? a kterého si opravdu vá?ím, je francouzský antropolog Claude Lévi-Strauss, jemu? je dnes p?es sto let. Lévi-Strauss de?ifroval indiánské mýty, které mají hluboký skrytý význam. Spousta odborník? se bojí vyrazit do terénu, ale jiným zp?sobem se nedá nic zjistit. Lévi-Strauss strávil v terénu mnoho ?asu, poznal reálie indián? a ?nelouskal? jen n?jaké knihy od stolu v Evrop?.
Na náv?t?vu u indián? musí být ?lov?k p?ipravený, musí ji? v?d?t o daném etniku mnoho informací. Znalost ani d?v?ru indián? jako turista ?i b?hem n?kolikam?sí?ního pobytu nezíská.
Jaký máte pocit, kdy? se z Amazonie vrátíte do Evropy?
Je to v?dy návrat do ?abomy?ích válek, kde si n?kolik kluk? hraje na písku a bo?í si vzájemn? bábovi?ky. Myslíme si, ?e jsme pupek sv?ta a zárove? trpíme obrovskou ztrátou duchovních hodnot, stali jsme se velmi vyprázdn?ní. Místo duchovního rozm?ru ?ivota up?ednost?ujeme materiálno, tahanice a politiku. Z?ejm? jsme tak ?naprogramovaní?, proto?e b?lo?i se nikdy nepou?ili. Na?e praktiky ? nap?íklad p?i dobývání cizích území ? se nezm?nily. Amazonie je poslední kus území, který není v Americe dobyt. V Peru te? cht?jí b?lo?i t??it naftu, co? je obdobná situace jako p?i ?pan?lské conquist? p?ed p?ti sty lety. Tehdy za dobýváním stály peníze a zlato. Dnes rabujeme ropu, d?evo na nábytek, drogy, safíry, smaragdy, ?elezo, uran… P?itom to zd?vod?ujeme tím, ?e ?my? to pot?ebujeme a pova?ujeme za naprosto p?irozené, ?e si to prost? bereme. Neuv?domujeme si ale, ?e tak ?iníme na úkor n?koho jiného.
D?kujeme za p?íze?! Science Café pokra?uje op?t v zá?í
Diskusní ve?er o fytoremediaci uzav?el první cyklus Science Café, který ob?anské sdru?ení Otevíráme zahájilo v listopadu 2008. V pr?b?hu uplynulých m?síc? jsme se v?novali t?eba egyptologii, nanotechnologiím, magnetorecepci ?i exoplanetám a m?li ?anci setkat se s v?dci z r?zných pracovi?? v ?eské republice. Prob?hlá Science Café si m??ete p?ipomenout v archivu ?eského rozhlasu Leonardo.
D?kujeme v?em partner?m – institucím i jednotlivc?m – kte?í p?isp?li k zahájení Science Café v ?R a jeho úsp??nému pr?b?hu. Vá?íme si také p?ízn? host? a náv?t?vník?, z nich? mnozí chodí na Science Café pravideln?.
P?ipravujeme pro vás dal?í zajímavá témata. Po letní p?estávce se Science Café bude konat op?t druhé úterý v zá?í, 8. 9. a tématem bude kolaps civilizací.
T??íme se na va?e nám?ty! Pokud máte zájem p?idat se týmu Science Café, napi?te nám na info@sciencecafe.cz. Nezapome?te také na na?e dal?í komunika?ní kanály – Facebook a Twitter.
Pokud vás zaujalo téma úterního Science Café „Exoplanety“, doporu?ujeme nav?tívit server www.exoplanety.cz, ?eský nezávislý portál o exoplanetách a ?ivot? ve vesmíru. Najdete tam odkazy na katalogy exoplanet, slovník pojm? (glosá?) a n?kolik nových zajímavých ?lánk? týdn? o astronomii a exoplanetách.
Na exoplanety.cz se také dozvíte, ?e v roce 2009:
Probíhá Mezinárodní rok astronomie
Ub?hlo ji? 400 let od vydání díla Astronomia Nova, ve kterém J. Kepler polo?il základy svých nebeských zákon?. Keplerovy zákony dnes vyu?íváme i pro výzkum a objevování exoplanet.
P?ipomínáme si 10. výro?í objevu první exoplanety tranzitní metodou
Odstartovala dru?ice Kepler ur?ená k hledání exoplanet. Na serveru m??ete sledovat její osudy.
Pohodln? usa?te a vydejte se na výlet do vzdálených a tajuplných sv?t? se seriálem Exoplanety v elektronickém ?asopise Gliese, který stejn? jako exoplanety.cz vydává Vala?ská astronomická spole?nost v ?ele se ?éfredaktorem Petrem Kubalou. ?asopis Gliese byl zalo?en po?átkem roku 2008 s cílem p?inést po?ádek do obrovského toku informací o výzkumu exoplanet. Celkem ?ty?ikrát ro?n? se ve formátu pdf m??ete podívat na nejzajímav?j?í novinky i na plány do budoucna ve výzkumu cizích sv?t?.
D?kujeme v?em, kte?í p?i?li na v po?adí ji? sedmé Science Café, tentokrát na téma exoplanety.
Hlavním hostem byl Jakub Rozehnal ze ?tefánikovy hv?zdárny v Praze, kterému tímto je?t? jednou mnohokrát d?kujeme. Více se o hv?zdárn? dozvíte na jejich stránkách www.observatory.cz a zjistíte tam i jejich otevírací dobu a program.
Zvukový záznam Science Café jako obvykle usly?íte na ?eském rozhlasu Leonardo v rámci po?adu Víkendová univerzita a brzy se také objeví v archivu http://www.rozhlas.cz/leonardo/, kde ji? nyní jsou k dispozici záznamy ze Science Café p?ede?lých.
Kliknutím na obrázek ní?e si prohlédnete fotky umíst?né na na?í Facebook stránce (pro prohlí?ení se nemusíte registrovat na Facebook):
Máte-li nám?t na dal?í téma ?i tip na zajímavého hosta, napi?te nám na info@sciencecafe.cz.
Jak rostliny pomáhají ?istit p?du, vodu a vzduch? Dozvíte se v ?ervnu
Poslední p?edprázdninové Science Café se uskute?ní 9. ?ervna 2009 op?t od 19 hodin v kavárn? Potrvá. Hovo?it budeme o fytoremediaci – ?i?t?ní ?ivotního prost?edí za pomoci rostlin. Na?imi hosty budou Tomá? Van?k a Radka Podlipná ze spole?né laborato?e Ústavu experimentalní botaniky Akademie v?d ?R a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Mohou rostliny-“?isti?ky“ nahradit drahé mechanické ?i?t?ní p?dy?
Jak dlouho proces ?i?t?ní trvá?
Které rostliny se pro ?i?t?ní hodí nejvíce?
Co se d?je s rostlinami poté, kdy? zne?i?t?ný prostor vy?istí?
Jaké jsou výhody a nevýhody fytoremediace?
Co v?bec víme o této schopnosti?
Jak je tato metoda vyu?ívaná v ?eské republice?
Jak jsou vyu?ívany rostliny v zahrani?í nap?íklad pro ?i?t?ní vzduchu kolem dálnic?
P?ij?te polo?it i svoji otázku! V ?ervenci a srpnu se Science Café odml?í, ale hned druhé úterý v zá?í pokra?ujeme. P?e?t?te si, jaká témata chystáme.
Záznamy uplynulých Science Café si m??ete poslechnout v archivu ?eského rozhlasu Leonardo, který je na?ím mediálním partnerem. Výzkum Marsu, egyptologie, nanotechnologie, výzkumy CERNu, um?lá inteligence, magnetorecepce – pohodln? a kdykoliv ve va?em po?íta?i nebo p?ehráva?i.
Zveme vás na novou fan page Science Café na Facebooku
Sta?te se jednodu?e fanou?ky Science Café na na?em ve?ejném profilu na síti Facebook. Získáte tak snadný p?ístup k na?im aktuálním informacím, které budeme ?as od ?asu zve?ej?ovat. D?kujeme za podporu!
Dal?í – v po?adí u? sedmé – Science Café prob?hne v úterý 12. kv?tna 2009, tradi?n? od 19 hodin v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6, kousek od Hrad?anské). Tématem budou t?lesa le?ící mimo na?i Slune?ní soustavu – exoplanety. Kdy najdeme novou Zemi? Jak probíhá výzkum tak vzdálených objekt?? Co o nich zatím víme?
Na?imi hosty budou:
Jakub Rozehnal, ?tefánikova hv?zdárna v Praze
Stanislav Poddaný, Astronomický ústav Univerzity Karlovy
P?ij?te si dát dobré pivo, víno ?i kafe a vydejte se s námi na pr?zkum vesmíru. Ji? te? si také m??ete po?ídit aktuální vydání ?asopisu VTM Science, kde najdete rozhovor s Jakubem Rozehnalem. Pokud si mezitím chcete p?ipomenout p?edchozí Science Café, poslechn?te si je v archivu ?eského rozhlasu Leonardo.
Máte-li nám?t na dal?í téma ?i tip na zajímavého hosta, napi?te nám na info@sciencecafe.cz.
Science Café 14. dubna o tajemství zví?ecí navigace
Dubnové Science Café se bude v?novat p?írod?. Jak se zví?ata orientují v p?írod?? Jak vyu?ívají principu magnetorecepce? O t?chto otázkách p?ijdou diskutovat p?ední ?e?tí odborníci:
Pavel N?mec, P?írodov?decká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Jaroslav ?ervený, ?eská zem?d?lská univerzita
Anotace na?ich host?:
Mnoho organizm? pou?ívá magnetické pole Zem? pro svou orientaci. N?které bakterie jsou schopny syntetizovat magnetit a pasivn? se natá?et do sm?ru magnetického pole. U ?ady bezobratlých (nap?. u hmyzu, m?kký?? nebo korý??) a u zástupc? v?ech velkých skupin obratlovc? byla demonstrována schopnost aktivn? se orientovat magnetickým kompasovým smyslem. V poslední dob? navíc získáváme ?ím dál více d?kaz?o existenci ?mapového smyslu?, tedy o jakési p?írodou vynalezené GPS navigaci. Jakými mechanizmy magnetické pole Zem? ?ivo?ichové vnímají? Jakým zp?sobem magnetickou informaci vyu?ívají? Co o magnetorecepci víme, co nevíme a jak se dozv?d?t více? To v?e a je?t? n?co navíc o ?magnetických kravách? se dozví náv?t?vníci Science Café 14. dubna 2009.
AKTUÁLN?: Presti?ní ?asopis Proceedings of the National Academy of Sciences publikoval dal?í ?lánek ?eských v?dc? o magnetorecepci. První text na stejné téma z roku 2008 najdete zde.
O magnetorecepci se m??ete dozv?d?t více v rozhovoru s Pavlem N?mcem v aktuálním vydání ?asopisu VTM Science, který je mediálním partnerem Science Café.
T??íme se na vás op?t druhé úterý v m?síci, tj. 14. dubna 2009 od 19 hodin v kavárn? Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Svoji ú?ast m??ete potvrdit prost?ednictvím skupiny Science Café Czech Republic na Facebooku.
![Reblog this post [with Zemanta]](http://img.zemanta.com/reblog_b.png?x-id=9f1372f5-fa61-4e7e-a2b1-23877d54cc9a)
Rodina Science Café v ?eské republice se rozr?stá! U? 5. listopadu 2009 prob?hne první Science Café v ?eských Bud?jovicích. Debata má název V první linii boje s parazity s podtitulem Zbaví nás v?dci nemocí? Kdo má navrch? Diskusní ve?er bude od 19 hodin hostit Galerie M?síc ve dne (Nová ulice 3). T??it se m??ete na neformální ve?er s t?mito odborníky z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie v?d ?R:
