O souvislostech

Věda nesnímá z mučitelů zvířat hřích. Bertha von Suttnerová spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny (1843-1914)
WebSeaplanet

Planeta - četli jste?

Antarktida - stručná historie objevování
Jižní pól není jeden - jsou dokonce tři. Nejznámější je historický, označený prvními dobyvateli Jižního...
Věřili staří Číňané, že Země je kulatá?
Na otázku, zda věřili staří Číňané, že Země je kulatá je odpověď -  ano, ale debatuje se o tom, kdy k...
Antikythérský strojek, obdivuhodné hodiny starověku
Začalo to roku 67 př.n.l., když se blízko řeckého ostrova Antikythera potopila římská loď. Ta byla nalezena v...
Kamenné koule - kostarická záhada v Česku
Cokoliv v přírodě má pravidelný tvar, vzbuzuje údiv. Vysvětlit vznik takových úkazů však často nedovedeme....
Mořský kajak na východním pobřeží Kanady
Vychodni cast Kanady nabizi morskym kajakarum nekonecne pobrezi a nescetne moznosti jak dlouhych tak kratkych vyletu....
Velryby v egyptském údolí smrti
Na jih od egyptského Kairo čili Káhiry moře není, ale bylo. Před milióny lety. A právě tady leží ve...
Ozeanum - největší akvárium v Německu
Největší akvárium Německa, komplex čtyř pavilonů ukrývá 39 akvárií naplněných šesti miliony litrů vody...
Severní pól, Arktida, stručná historie objevování
Severní pól na rozdíl od Jižního pólu leží na dně moře, v hloubce cca 4000m. Musí se k němu po ledu a o to...
Kdo je asi blíž pravdě,,,
 
Home | Planeta | Zajímavosti | Kamenné koule - kostarická záhada v Česku
Kamenné koule - kostarická záhada v Česku PDF Tisk Email
Napsal: Mik Herman   
koule1Cokoliv v přírodě má pravidelný tvar, vzbuzuje údiv. Vysvětlit vznik takových úkazů však často nedovedeme. A tak vytváříme mýty, legendy, v lepším případě hypotézy a teorie. Nikdo totiž nemůže říct, že svět viděný našimi smysly a chápaný podle dosaženého stupně znalostí, se nám za tisíc let nebude jevit úplně jinak. A stejně jako nevidíme do budoucnosti, nemůžeme nic říct o daleké minulosti. Jen si můžeme představovat, jak to tenkrát asi všechno bylo.

Záhada se zrodila ve střední Americe
Když v třicátých letech minulého století zřizovala severoamerická společnost UFC na Kostarice nové plantáže, vypalovala při tom tisíce hektarů pralesa. Obnažovala tak zemský povrch a tehdy poprvé prosákly na veřejnost informace o nálezu několika desítek, naprosto přesných kamenných koulích, které se začali objevovat dělníci. Od té doby jich bylo nalezeno a zkoumáno stovky. Jejich velikost se pohybuje od několika centimetrů až po dva a půl metru. Většina koulí v Kostarice jsou z granitu a váží až 16 tun. Jiné exempláře pocházející z oblasti Talamanca. Zde se vyskytuje pouze kámen podobný vápenci, který vznikl spojením skořápek měkkýšů a pobřežního písku. Informace o těchto záhadách ve střední Americe je možné nalézt v mnoha knihách i na internetových stránkách. Obecný závěr je, že kostarické koule vznikly činností člověka opracováním vhodných valounů. O jejich významu však dodnes existují pouze spekulace.

Objevem kostarických koulí se světu zrodila nová záhada.. Ale nutno poznamenat, že tyto koule byly nalezeny většinou ve volném terénu. Co si však máme myslet o kulovitých útvarech, které vypadávají přímo ze skály a která evidentně vznikla před sta milióny lety. Jsou stejně přesné a na povrchu neskutečně hladké. Tyto nové záhady však nepochází z exotické střední Ameriky, ale ze střední Evropy. Konkrétně z česko-slovenského pomezí Beskyd.

Záhadné koule v Česku a na Slovensku
V 90. letech minulého století i u nás poprvé prosákly zprávy o těchto podivných přírodních úkazech. Dnes jsou známy zhruba 4 lokality s kamennými koulemi. Na Moravě jsou to Olšany a Vidče a na Slovensku lokalita Megoňky - Mosty u Jablunkova a Klokočov.
Nejvíc kamenných koulí se nachází mezi hlavním hřebenem Moravsko-slezských Beskyd a liníí, kterou tvoří spojnice vesnic Klokočov a Megoňky. Jsou nalézány v pruhu širokém 250 - 500m. Většina koulí jsou pískovcové. Ten se dokonce označuje jako tzv, bukovecký pískovec, podle lokality Bukovec u Jablunkova, kde byly poprvé zkoumány.

koule2Megoňky – Mosty u Jablunkova – česko-slovenské pomezí
Největší lokalita kamenných koulí v Evropě se nachází v nepouživaném kamenném lomu, pár set metrů za slovenskou vesnicí Megoňky. Hned nad lomem vede státní hranice mezi ČR a SR.
Geograficky lokalita patří do Turzovské vrchoviny (západní Beskydy). Už při příchodu do malého lomu je vidět dominantní, asi tří metrová koule, napůl obnažená ve skále. Hned vedle vystupuje z ní mnohem menší. Další jsou vidět v okolních svazích a v lese nad lomem. Zde byla jedna, asi dvoumetrová koule, obnažena člověkem z pod lesního pokryvu. Na několika místech jsou zřetelně vidět lůžka po koulích, které byly někam zavlečeny (asi na zahrádky). Celkem se tady dá objevit na třicet koulí od průměru 25cm do 3m, jejichž hmotnost dosahuje až 30t. Většinou jsou však zapuštěny pevně do skály. První zmínky o této lokalitě pocházejí zřejmě z roku 1995. Je však známo, že v době těžebních prací, byly odstřelovány až 5-metrové koule. Odpovídá tomu i lůžko, které je vidět v horní části lomu. Vzhledem k drsným přírodním podmínkám a rabující činnosti člověka, je mnoho koulí poškozeno a jedna z nich leží dokonce rozbitá pod svahem na louce. Ochrana není zatím žádná.

Klokočov - Slovensko
Klokočov leží také v Turzovské vrchovině. Přímo ve vesnici u hlavní cesty je možné vidět dvě koule. Leží u křižovatky na konci vesnice, před velkým dřevěným křížem a jsou na první pohled k nalezení. Třetí koule byla přenesena k místnímu pohostinství. Je zřejmé, že všechny sem byly dopraveny, ale zjistit zpětně původní místo, je asi nemožné. Další kamenné exempláře se nacházejí v nedaleké chráněné oblasti "Klokočovské skálie".

Vidče – Česko
Další kamenolom s koulemi je situován nedaleko vesnice Vidče, která leží mezi Valašský Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm. Pamětníci říkají, že během těžby bylo ze skály vytěženo několik elipsovitých vcelku pravidelných útvarů, velkých až tři metry. Ve skále jsou ještě stále vidět některé z nich a další volně leží na úpatí. Zajímavá je koule, které je u kamenolomu rozříznutá na tři části a je možné vysledovat její složení. Má neskutečně hladký povrch a vnitřek je složen pískovcovými zrny až do velikosti 1 cm. V průměru měřila kolem 160 cm. Je na ni jasně vidět rozdílnost složení materiálu na povrchu a uvnitř koule. Podobně jako u Megoněk jsou koule uloženy půl až jeden metr do skalního masívu a postupně trpí jak přírodními vlivy, tak slabomyslností člověka.

Olšany - Česko
V polovině 90. let začali pracovníci, při těžbě kamene v oblasti Rousínova, nacházet na dvou místech pravidelné kamenné koule. Ty byly postupně ukládány na jedno místo a díky tomu, že dnes je lom střežen, nebyly ukradeny. Mají průměr maximálně 80 cm a jsou z kamene, který se používá na podsyp železničních pražců. Obě naleziště byla lokalizovány v hloubce asi 30 metrů pod povrchem. Několik koulí se dá vidět také v okolních zahrádkách s trpaslíky, kam byly převezeny.

Další nepotvrzené lokality
Další menší lokality se údajně nacházejí u vesnic Hlavica, Jelitov při Olešné, Kornica a Raková-Korchán. Rovněž prý byly pozorovány u Malé Čausy, Chrenovci a Litovském Ondreji. Podobný jev byl pozorován také na Devínské Kobyle u Bratislavy.

koule3Co na to geologové ?
V celé oblasti mezi Klokočovem a Megoňkami se nachází slepence s různorodým materiálem. Podle geologů jsou zde minerály, které se v blízkém ani dalekém okolí nenachází. Tím je celá lokalita geologicky i turisticky velmi zajímavá. Navíc oblast Megoňky i Klokočov ležela podle paleontologické mapy před dávnými věky na břehu moře Tethys. Zde se v období středního paleogénu začaly vytvářet sedimentární horniny, které se přibližně před 40 milióny lety začaly usazovat na mořském dně. . Z geologického hlediska je oblast silně tektonická a je součástí západních Karpat, které se táhne z Beskyd až po hranici Klokočov - Bahaňa - Raková - Korcháň - Milošová, Megoňky.
Geologové z Brna prováděli výzkum kulovitých objektů všemi dostupnými metodami. Jejich závěr je zcela jednoznačný. Jedná se o kulovitou odlučitelnost hornin. Bylo zjištěno, že vnitřní stavba uvnitř koule se neliší od okolních hornin. Podle jejich názoru, vznikly druhotně uvnitř sedimentů a během zvětrávání dochází k jejich uvolňování. Odlučitelnost můžeme často v přírodě pozorovat. Plocha, která se odloupne má často stejné složení jako hornina z které vypadla. Proč tomu tak je, se přesně neví. Odlučitelnost sedimentů je podle současných znalostí podmíněná buď jejich uložením nebo vzniká dlouhodobým vysycháním. A právě tento proces je pravděpodobně jednou z hlavních příčin vytváření kulovitých tvarů hornin.

Je v přírodě tvar koule vzácný ?
Jakkoliv se nám zdají koule podivné svým kulovitým tvarem, je třeba si uvědomit, že v přírodě není tvar koule ničím neobvyklým. Až je to tvar lidského oka, tvary různých plodů nebo tvar planet.  Dokonce i jiné horniny, během svých přeměn nebo zvětrávání dostávají tvar koule. Například je tím známa odrůda aragonitu, hrachovec. Zdá se, že kamenné koule nalezené na našem území nebudou, jak někteří tvrdí, mimozemského původu, ani je nezpracovaly dávné civilizace Valachů, ale jsou důsledkem neobjasněných horotvorných procesů, které probíhaly a vlastně stále probíhají v zemské kůře.

published:
Mysteria - italsky 2/2001
Adventure - cesky 6/2004
Irish Times - anglicky září/2007
Nica Times - anglicky leden/2008

Komentáře (8)add
...
napsal jey , červenec 26, 2010
Jen maly komentar pro pana Hermana: Vazeny pane lze vyuzit informaci jak z internetu tak i z jinych zdroju, ale pokud citujete vetsi cast puvodniho textu ( podle zdejsiho zakona o infringement je to 70 procent ) , tak je nejenom povinnosti, ale i slusnosti uvest zdroj pouzite informace.
ale to vy jiste vite J.
Matejka VMmagazin
napsal Herman , červen 22, 2010
Zajímalo by mě, kde jsou pasáže, které jsem od vás udajně opsal. Ten článek je starý skoro deset let a všechno jsem si kdysi objel osobně. Samozřejmě že jsem také čerpal z internetu. To se už nesmí?? ))
Mik Herman, vydavatel )))
Kamenné koule
napsal Jiri Matejka , duben 08, 2010
Dobrý den, v článku Kamenné koule - kostarická záhada v Česku mě překvapilo, že neuvádíte zdroj textů, které jsou použity z mého projektu. A to v mnoha případech celé věty...Jsem vydavatel měsíčníku WM magazín, kde byly texty otištěny, a navíc se jedná o mé vlastní dílo. Proč neuvádíte pravý zdroj a píšete tam jiné zdroje?
Doplňte prosím zdroje o Jiří Matějka / www.wmmagazin.cz

Děkuji

Jiří Matějka-vydavatel
Nové poznatky - kamenné koule na webových stránkách
napsal Miroslav Provod , listopad 27, 2009
Náboj lidského těla

Nové znalosti o vlastnostech statické elektřiny, objasňující energetickou podstatu budování megalitických staveb, nabízejí také vysvětlení jiných nepoznaných jevů. Budování megalitů pro ozdravné účely je jen výchozí poznatek. Z mnoha nápověd vyplývá, že tehdejší lidé také znali způsob, jak prostřednictvím jiných nábojů energetickou hodnotu lidského těla zvětšovat nebo zmenšovat. Současná věda o náboji lidského těla uvádí, že napětí na buněčných membránách se pohybuje v rozmezí mezi 30 až 80 mV a kapacita buněčných membrán vykazuje hodnotu 1µF na cm². Manipulací s uvedenými hodnotami se medicína nezabývá.
V historii se nachází více nápověd pro ovlivňování náboje lidského těla. Mimo energeticky upravených hornin to byly také na povrch vytékající vodní prameny. Lidem neuniklo, že voda se vyznačuje léčivými vlivy. Obvykle takové místo dávalo podnět k založení poutního místa a vybudování sakrální stavby. Ta ve své hmotě akumulovala statickou elektřinu vodního toku, ze které lidé získávali energii podobně jako z menhiru. Stejně jako v Lurdech v ojedinělých případech se poutník uzdravil. Většina zaznamenala úbytek únavy, lepší náladu apod.
Léčivý energetický efekt vody není trvalý. Pokud není v určité době zkonzumována, její náboj se pozvolna ztrácí přechodem do menších nábojů. Ve vodě zůstávají pouze minerály jako u všech prodejných minerálních vod. Vrátit vodě energetickou hodnotu je snadné, lze tak učinit jejím protřepáváním nebo kontaktem větších nábojů. Léčivý efekt nelze ale paušalizovat. Je pravděpodobné, že lidé mají na buňkách odlišné energetické hodnoty a jinou potřebu minerálů, proto každý jedinec asi potřebuje jinou dávku statické elektřiny v kombinaci s různými minerály.
Energetické a chemické spolupůsobení nelze dosud vysvětlit, stejně jako nelze stanovit optimální velikost náboje lidského těla. Neustále se nacházíme v energetickém rastru nejrůznějších nábojů, které nás energeticky ovlivňují. K základním informacím se ale můžeme přiblížit velkým množstvím statistických údajů, které lze získat experimenty.
Pro výzkum manipulace s nábojem lidského těla nemusíme čekat na sestrojení měřicího přístroje. Budovatelé megalitů nepochybně k tomuto účelu používali také mnohem jednodušší instrumenty, půjdeme tedy jejich cestou a identifikace budeme provádět virgulí. Časy, kdy byla virgule zpochybňována, lze označit jako minulé. Virgule reaguje na souhlasnou polaritu náboje známou odpudivou silou. Vysvětlení proč nereaguje v rukou každého jedince, spadá do oblasti dosud neobjasněné vlastností statické elektřiny - polarity nábojů. Byla to virgule, která umožnila proniknout do tajemství megalitů a objevit dosud neznámé vlastnosti statické elektřiny. Nepochybuji o tom, že pomocí virgule lze učinit také první kroky ve výzkumu nábojů buněčných membrán. To ale vyžaduje získání statistických údajů z velkého množství experimentů pomocí zájemců o tuto problematiku. Každému, kdo projeví na kolektivním experimentu zájem, mohu doporučit seznámit se s obsahem článků "Dowsing versus aura" a "Diagrams" na http://www.miroslavprovod.com/ , kde popisuji technologické postupy při identifikaci nábojů.
Velikost aury lidského těla, která kopíruje jeho tvar, je mnohem snadnější určit, když tělo přizpůsobíme tvaru koule tak, že se posadíme na schod a hlavu položíme na kolena. Virgulí identifikujeme poloměr a vypočteme objem koule. Nelze ale požadovat např. u lidí, kteří opouštějí sportovní stadion, nebo při podobné příležitosti, aby si sedali na schod. Vyřešil jsem to tak, že identifikuji velikost aury u lidí v místě hrudníku s tím, že jde ve všech případech o stejný zlomek aury. To je pro hodnocení a statistiku dostačující.
Velikost aury je přímo úměrná napětí na buňkách, její snadná identifikace umožňuje mít neustále pod kontrolou energetickou hladinu těla. Mohu proto doporučit získávat takto statistické údaje ve všech situacích. Zda je lůžko mimo škodlivé silné zóny, zjistíte identifikacemi velikosti aury před a po spánku. V tomto případě může být velikost aury značně ovlivněna kovovým lůžkem. Poučné bude také identifikovat spolujezdce v různých dopravních prostředcích před jízdou a po jejím ukončení, stejně jako před a po návštěvě shromaždiště lidí. Budete udiveni, co s energetikou těla učiní alkohol i se značným časovým odstupem. Neméně zajímavé bude sledovat auru na lidech závislých na nikotinu, alkoholu, drogách, u gamblerů, bezdomovců, lidech postižených určitou nemocí (od onkologa jsem získal informaci, že jeho nejvážnější pacienti mají auru 15 cm), apod. Získané informace lze ještě upřesnit údaji: muž, žena, věk.
Nebude snadné se přiblížit k poznatkům dávných kultur, o kterých jsme měli mylnou představu. Můžeme ale z průběhu dalších výzkumů očekávat další překvapující zkušenosti.
Listopad 2009
Miroslav Provod




...
napsal Jana , říjen 24, 2009
Ještě chybí informace o tom, že mexické kamenné koule objevil báňský inženýr Ernest Gordon v roce 1968. Dokonalé, hladce opracované koule, se nacházejí vysoko v horách oblasti Sierra de Ameca ."
...
napsal Jana , říjen 24, 2009
Kamenné koule byly také objeveny na území Bosny. Velké množství se nachází v údolí řeky Bosna (u vesnice Ozimiči. První zprávy o koulích se začaly objevovat po zemětřesení před asi 13 lety, kdy došlo k sesuvům půdy. Jejich velikost je různá, největší má průměr 1,7 m s obvodem 5,3m.
...
napsal Martas , říjen 24, 2009
V poslední době mě čím dál víc překvapují podobné komentáře. které dokazují, že dotyčný neumí vůbec číst nebo si nepamatuje, co četl před minutou. Schválně jsem hledal, kde je napsáno tvrzení o "naprosto přesných kamenných koulích" ale nikde v článku nic takového není. Ten článek má logickou stavbu, ovšem pro někoho asi ne. Čím to asi bude? Že by si spletl tento web s iDnes? Tam je hlupáků dost.
záhady
napsal Petr , říjen 20, 2009
Stačilo začít posledním (a předposledním) odstavcem a mohli jsme si ušetřit čas (kde ho ti záhadologové berou? kdo je platí? :-) ). Tvrzení o "naprosto přesných kamenných koulích" je přesně tak nepřesné jako celý ten blábol.


busy

 
Už jste četli tuto knihu ?
@ Copyright 2000-2009 | Seaplanet.eu | All Rights Reserved.