O souvislostech
Každý hloupý kluk dokáže rozšlápnout brouka, ale ani všichni profesoři dohromady nedokáží žádného brouka sestrojit. Arthur SchopenhauerOceán a moře - četli jste?
Filadelfský experiment V knize Velitel X : Filadelfský experment se dozvíte něco málo o tom, co mohlo být oficiálně uvolněno, nebo...
Záhada starověku - mapa admirála Piri Reiseho Roku 1929 byly v tureckem paláci Topkapı Palace nalezena mapa, kterou vytvořil v roce 1513 turecký admirál a...
Nejmenší a největší známá mořská ryba V roce 2004 byl popsán nejmenší obratlovec na světě. Je jím ryba. Měří 7 - 8 milimetrů a váží méně...
Freedom největší plovoucí dok na moři Největší letadlová loď Carnival má délku 273m, loď Destiny má výtlak 100 tisíc tun a největší...
Medúzy v Evropě, medůzy tajemné i vraždící Podle posledních poznatků existuje v mořích a oceánech asi 300 druhů medúz. Většina Evropanů zná medúzy z...
Třicetimetrové vlny nejsou na moři vzácností Za posledních dvacet let se potopilo asi 200 tankerů a velkých dopravních lodí. Značnou část těchto...
Katastrofický vznik Černého moře před 7500 lety Jedním z velkých sladkovodních jezer, které vznikly činností ledovců v obdobích, kdy Země byla silně...
Martin Behaim - Čech, který vymyslel glóbus Byl poslední červen Anno Domine 1507 a v nemocničním útulku hospitálu sv. Bartoloměje umírá v naprosté...
Mořeplavec Rudolf Krautschneider je také spisovatel Mořeplavec Rudolf Krautschneider pluje po mořích desítky let. Píše o jednoduchých věcech, které už...
Záhada plachetnice Mary Celeste Náhlá zmizení lidí vždycky přitahovala lidskou pozornost. Zvláště, když byla nevysvětlitelná. Je popsáno...
Velryby a kytovci
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >> |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Strana 1 z 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Delfín si nemůže na rozdíl od ryb nebo suchozemských savců dopřávat spánku „na plný mozek“, protože by se utopil. Spí tedy vždycky jen jedna jeho mozková hemisféra, zatímco druhá bdí a hlídá. Spánek „na půl mozku“ není v přírodě zase až tak neobvyklý, docela dobře jej zvládají i ptáci. Například husy spící na kraji hejna mají bdělou tu hemisféru mozku, která kontroluje oko obrácené ven z hejna. Husy tak mají větší šanci zaznamenat blížící se nebezpečí. Husy uvnitř hejna spí „na celý mozek“. 
Děti stály na pobřeží a místo školy se dívaly se na hromadnou vraždu. A nikdo z rodičů, kteří tam s nimi byli, jim neřekl: "Tak to je vražda a my jsme také vrazi, protože jsme zbabělí nebo hloupí, pokud proti tomu nic neděláme." To není žádná scifi, ale rok 2009, Dánsko, Faorské ostrovy, civilizovaná Evropa.
V září 2002 proběhla tiskem zpráva, že na pláži Kanárských ostrovů uhynulo patnáct Vorvaňů obrovských. Kytovci z neznámých důvodů uvízli na mělčině a udusili se svou vlastní hmotností. Záhada jejich smrti vzbudila velkou pozornost u veřejnosti i médií, které tento jev nazvaly hromadnou sebevraždou. Proč k tomu došlo nebylo hned jasné, teprve později byly dány do souvislosti s manévry NATO, které v té době probíhaly u těchto ostrovů. A tady začíná příběh velryb, které svým způsobem zabili vojáci, při svých dospělých hrách ...
V skrytu dětské duše jsem kdysi toužil po nemožném - plavit se oceánem a někde u Patagonie konečně vidět na hladině gejzír páry, vydechnuté velrybou; a kolem další a další - celé hejno velryb! U poloostrova Valdés, něco málo přes tisíc kilometrů na jih od Buenos Aires, tohle můžete vidět. Velryby sem v období od srpna do listopadu připlouvají rodit mladé; těžko odoláte pokušení nafilmovat je v jejich přirozeném prostředí.
Zvířata jsou schopna stejně obdivuhodných citů jako my lidé. Zvířata pociťují lásku, odevzdanost, věrnost, ale též bolest jako my. V našem antropocentrickém světě máme tendenci vidět lidi jako něco mimořádného, čemu jsou podřízeny všechny jiné formy života. Tento názor platí mj. kvůli předsudku, že chování zvířat je ovlivňováno výlučně instinkty a vrozenými vzory pro přežití. Hluboko sahající duchovní podstata duše je našim bližním ze světa zvířat většinou upírána. Přitom stačí trochu pozorovat očima a srdcem abychom se poučili o něčem lepším.
Jen zanedbatelná část z milionů českých turistů, kteří nmavštívili Chorvatsko, tuší, že jede do země s neobyčejně pestrou přírodou. Prostě je to nezajímá a tak neví, že mezi severodalmatskými ostrovy žije ještě skupina asi 120 delfínů, která naštěstí chráněna vyhlášením mořské chorvatské rezervace u ostrovů Lošijn. 
O tom, co zažila reportérka McDonaldová v zálivu u ostrova Taiji v Japonsku, napsala: "Nikdy v životě jsem nic tak šokujícího neviděla." Během krátké doby byl malý záliv rudý od krve a na malou loď bylo naloženo víc jak 60 ubodaných delfínů. Společnost Sea Shepherd později zveřejnila záběry z těchto neskutečných jatek, ve snaze zahanbit japonskou vládu, která jako jedna z mála zemí na světě, podporuje dodnes lov delfínů i kytovců. Těžko obstojí v dnešní době fakt, že takový lov je pro místní obyvatelé součástí jejich kultury nejméně 400 let.