Podle posledních poznatků existuje v mořích a oceánech asi 300 druhů medúz. Většina Evropanů zná medúzy z vlastní zkušenosti po pobytech u teplých moří, kde je obdivujeme jak se vznášejí v průzračné mořské vodě jako průsvitné balónky, bubliny, či pestře zbarvené zvony, směrující k modravým hlubinám. V mnohém ohledu jsou medúzy pozoruhodné, ale známé jsou především svou žahavostí. Podle statistik je při koupání v moři medúzou poleptáno kolem 130 miliónů lidí ročně. Většinou to způsobí jen banální zarudnutí - jindy palčivou bolest, jako po dotyku kopřivy. A jen u některých medúz hrozí po kontaktu riziko trvalé škody na zdraví nebo dokonce smrti.

Stavba těla
Odhaduje se, že medúzy jsou jako rod staré víc jak 700 miliónů let. Jejich primitivní stavbu poznáme, když nahlédneme do jejich jejich primitivního těla. Je to jediný druh živočichů, u kterých tělo je složeno pouze ze dvou vrstev buněk. Zevní vrstva se nazývá ektoderm nebo zevní slupka, druhou vrstvu buněk tvoří endoderm neboli vnitřní výstelka. Mezi těmito dvěma vrstvami buněk se nachází rosolovitá substance nazvaná meosoglea, želatinová látka, která medúzám dala jméno ( angl. jellyfish), Medúza nemá skelet, oběhové a respirační orgány, anebo orgány pro vylučování.Chybí ji taky hlava, smysly a nerovový systém. . Patří k druhu mořských živočichů označovaných jako kmen cnidaria. Patří sem hydry, hydroidy, medúzy, koraly. Jejich velikost kolísá od velikosti hrášku až do průměru dvou metrů !!

Jediný otvor v medúze jsou ústa. Zahlédneme je, když se podíváme pod deštník, kterému je většina medúz podobná. Kolem okraje deštníku, - kolem úst medúzy - visí vlající chapadla k získávání potravy. V chapadlech jsou lokalizované buňky s drobounkými váčky přeplněné jedem - k paralyzování kořisti. Neuroparalytický jed je vstřikován do těla oběti jemnými ostny, bodlinami zvanými " tubuly". A to pod velikým tlakem a velikou rychlostí. Vše se děje v tisícinách sekundy. Ochrnutý živočich (rybka, plankton) je poté chapadly dopraven do úst a tělo ho pohltí a stráví. Poněkud zvláštně probíhá rozmnožování medúz. Většina z nich je asexualní. Znamená to, že každý jedinec se může reprodukovat samostatně. Každá medúza má totiž samčí i samičí orgány, které mohou být různě zbarvené. V průběhu životního cyklu dospělá medúza oplodní vajíčko, které vypadne směrem ke dnu moře. Vajíčko se zde zachytí a promění v polyp. Na vrcholu tohoto polypu se z dělícího vajíčka naskládají drobné medúzy a vytvoří cylindrickou usazeninu. Po její dozrání zralé medúzy vrchol opouštějí a začínají volně plávat.

Pohyb medúz
Medúzy se pohybují tím, že rytmicky kontrahují prstencové svaly a vytlačují vodu ven z deštníku. To pohání medúzu dopředu. Při svém pohybu využívají zejména teplé mořské proudy, kde nachází nejvíce potravy. Zdá se, že se vyhýbají možným kolizím. Jsou ale špatnými plavci, neschopnými vyhnout se srážkám s nešťastnými koupajícími.

Medúzy v Evropě
V Evropě se prakticky nevyskytují medúzy pro člověka mimořádně nebezpečné, i když i zde byly popsány případy anafylaktického šoku po žehnutí medúzou. Např. v srpnu 2000 , na východním pobřeží Skotska, bylo požeháno 5 závodníku při absolvování plavecké části triatlonu. Všem postižením, trénovaným atletům byla poskytnuta okamžitá, adekvátní první pomoc. I tak dva z nich museli být odvezeni ve vážném stavu do nemocnice v Edinburgu. Projevil se u nich šok, podobný tomu jaký se někdy vyskytuje u přecitlivělých osob po píchnutí včelou.

Jinak je tomu v Austrálii nebo u pobřeží Kalifornie. Nicméně kontaktu s medúzami je třeba se vyhýbat vždy ! Dokonce při větším výskytu medúz, zanesených přílivovou vlnou na východním pobřeží se často nedoporučuje koupání v moři, zejména dětem. V roce 1999 bylo zaznamenáno v Anglii dvacet vážnějších případů požehnutí medúzou. Všichni postižení měli v místech napadení zarudlé fleky s palčivou bolestí, jako při popálenině.

Druhy medúz nazvané Vellela - Vellela nebo By-the-Wind-Sailor, které jsou časté při jižním pobřeží Kalifornie, se vyskytly i v britských vodách. Jsou pro člověka nebezpečné i když v mělké vodě na pláži uhynuly.
V podstatě podobné případy lze vysledovat ve všech oblastech Baltu, Atlantiku a Středozemního moře.

Smrtelná medůza Irunkadji
Skutečně smrtelné medúzy se vyskytují výhradně v Austrálii při pobřeží ostrova Hamilton a při severovýchodním pobřeží kontinentu. Jsou to tzv. Irunkadji. Tento malý mořský živočich - drobné rosolovité paraplíčko velikosti pětokoruny ( ne větší než 20 mm),  má na svědomí řadu náhlých úmrtí při koupání.
V roce 2001 došlo k úmrtí u dvou turistů zasažených medůzami Irunkandji při potápění na východním pobřeží Austrálie.  Požehání se projevilo zrychlenou činnosti srdeční, vysokým krevním tlakem, srdečním selháním a v případě druhého z nich, 58letého, jinak zdravého muže došlo ke krvácením do mozku.

V srpnu 2008 na Filipínách, medůzy, které přišly do kontaktu s rybářem zapříčily jeho srdeční selhání a smert. Foto 2.

V roce 2003 se podařilo zachránit mladého člověka jenž byl při potápění u Great Barrier Reef při východním pobřeží Austrálie. požehán smrtelně jedovatou medúzou Irunkadji. Třiadvacetiletý Tim Saxon po napadení byl převezen v komatu záchrannou službou na jednotku intenzivní péče. Proti tomuto jedu nebyl dosud známý žádný protijed. Měl jen minimální naději na přežití. Zoufalý stav, se nakonec lékařům podařilo úspěšně zvládnout jen díky infůzi s hořčíkem, která zapůsobila jako antidotum. Vynález a složení této magnesiové infuze je dílem bioložky Strinivasanové, která se dlouhodobě věnuje mořskému výzkumu.

V souvislosti s těmito případy vyslovili vědci domněnku, že u některých případů náhlého úmrtí při koupání v moři u osob ve vyšším věku, se nejedná o cévní mozkovou příhodu nebo srdeční infarkt, nýbrž ve skutečnosti jde o následky letálního požehaní medúzou. Kromě pulzového urychlení,vysokého krevního tlaku dalšími symptomy požehání medúzou mohou být bolesti v zádech, svalové bolesti, bolest na hrudi a v břiše, zvracení a pocení. Jed medúzy může zpustit ( zhoršit ) projevy latentních nemocí srdce, mozku i jiných orgánů.
Lékaři v Austrálii velikou nadějí vkládají do již zmíněných infuzí s magnesiem. Je to léčba již vyzkoušená v jiných emergentních situacích, velmi bezpečná a laciná. Dalším úkolem bude vyvinout lékovou formu perorální, aby oběti požehání, lék mohly polknout ústy. A to i na místech vzdálených od lékařské pomoci. Izraelští vědci na ochranu plavců před medúzami vynalezli krém, kterým se před vstupem do vody, ochrannou vrstvou namaže celé tělo. Krém odpuzuje 10 druhů nejčastějších medúz.
Kromě této ochrany je prý možno použít nylonové triko (kombinézu), z materiálu z jakého se dělají punčochy. Navleče se na tělo , od hlavy ke špičkám prstů na nohou.

Fotokredit:
1 National Geographic_wallpaper
2  Blog http://sharkdivers.blogspot.com/2008_08_01_archive.html

Komentáře (0)

Ukaž/Skryj formulář komentáře