Rozhovor se Stanislawem Lemem

Ve "Světě na hraně" tvrdíte, že je naše kultura v desolátním stavu. Říkáte: "Rozmytí hranice mezi uměleckým dílem a smetím, mezi kumštem a lajdáctvím, se mi jeví jako jeden z hlavních znaků naší epochy".

Myslím si to stále. Je to obzvlášť dobře vidět v současném výtvarném umění, ve kterém z rozmanitých skvrn, rozteklin a čert ví čeho ještě, se dělá umělecké dílo. Jednou jsem byl v Berlíně na výstavě nazvané Nad vodou. V galerii stálo okolo 200 plných kbelíků vody - a to bylo vše. Já něco takového vůbec za umění nepovažuji. Nikdo mi nenamluví, že v kaňce udělané na plátně je nějaký hluboký smysl. V užitém umění se objevují židle na kterých se nedá sedět a nádobí ze kterého se nedá jíst. Světovým bestsellerem se stala série o Harry Potterovi, kterou bych možná i četl, pokud by mi bylo 8, ale ne už 10 let - a u nás jsou z toho celí pryč dospělí. Veřejná televize ohlupuje lidi a táhne je k nejnižším instinktům. Na obrazovkách je nejvíce seriálů v podobě Velkého bratra - nejhloupějšího pořadu, jaký si můžete představit. Je to znepokojující, měl jsem na medicíně přednášky z psychologie, ve kterých vykládal vyučující o úchylech, mezi jinými o skoptofilii, což je šmírování.

Jaký je váš postoj k masové kultuře?

Zakaluje mozek, ořezává představivost, a vybočuje vkus. Samozřejmě, at_ si na okrají existuje, ale ne aby masová patlanina vytlačila kvalitní umění, které se stává čím dál tím víc elitářské až nakonec, pokud se nic nezmění, se v této patlanině potopí.
Dnes se mne ptali žurnalisté, který polský vědec by mohl obdržet Nobelovu cenu. Odpověděl jsem: žádný. Neboť od časů Marie Sklodowské, která ostatně musela odjet za hranice, se žádný vynikající vědec neobjevil. Už dlouho, pokud chce talentovaný Polák něčeho dosáhnout, odjíždí na Západ. V kultuře je to stejné. V literatuře máme jen kmety. Já jsem kmet, Rozewicz, Milosz a také Wiška Szymborska... Samozřejmě je spousta píšících lidí, protože knížku může dnes vydat kdekdo. V módě jsou obzvlášť paničky mýtomanky, snažil jsem se číst Gretkowskou, ale nešlo to. Množství totiž neznamená kvalitu.

Na obrazovce převažují akční filmy, plné násilí a agrese. Myslíte, že to má vliv na zvyšování kriminality?

Ano. V Americe zakázali promítání filmů, ve kterých jsou scény teroristických útoků, vyhazování staveb do vzduchu atd. Já bych se vůbec nedivil, pokud by se ukázalo, že se útočníci na WTC a Pentagon něco na ně nadívali. Světové kino a televize dnes ukazují hotové instrukce, jak se má vraždit, krást, znásilňovat a organizovat atentáty. Žádné řečičky psychologů mě nemohou přesvědčit, že agrese v médiích nemá vliv na agresi v životě. Dobré "mladé" literatury jsem si nevšiml. Možná, že jsou současní umělci neschopní a nebo považují všechno pěkné a moudré za rozebrané. Úpadek kultury a umění mě velice trápí... Andrzej Wajda a profesor Geremek mě pozvali na konferenci o tom, jak zachránit polskou kulturu, ale já jsem tam nejel, protože kulturu nelze zachránit žvaněním.

Jakou literaturu čtete pro potěšení?

Od 12ti let čtu jenom vědeckou literaturu. Na beletrii už nemám čas.

Tady nás klamete! Kdo se probouzel uprostřed noci a listoval v knihách, aby našel autora sonetu "Nemilovat těžko a milovat..."?

(Smích) No, to jste mě nachytala. Že bych o tom vyprávěl mému sekretáři (Fialkowskému)?

Samozřejmě. Říkal jste také, že čtete Lesmiana, Slowackého, Slonimského, Boya, Pruse - na jiné si nevzpomínám.

Když jsem byl mladý, tak se kolegové z medicíny divili: Doktor, a píše básničky. Mysleli si, že to není normální. Naštěstí jsem nechal psaní básní, protože byly příšerné, ale láska k poezii mi zůstala. Nyní čtu po večerech Norwida... Předtím jsem procházel Tuwima a zjistil jsem, že jeho lyrika je zvětralá ale jeho žertovné básně jsou vynikající. Přečetl jsem také nové dílo Milosza "To", pln podivu jsem mu napsal gratulaci.

zdroj: http://www.przeglad-tygodnik.pl/

Svou prvotinu Marťan vydal v roce 1946. Od prvotního komunistického vizionářství se jeho díla postupně stávala kombinací technologické sci-fi a filozofických úvah. V Lemových dílech se postupně objevují dvě hlavní postavy, pilot Pirx a Ijon Tichý. Jeho dílo je velmi kritické k lidské civilizaci a především je vizionářské, což se projevovalo už za jeho života. Jeho knihy byly přeloženy do 41 jazyků v nákladu cca 27 miliónu.

Zdroj: Citarny.cz

Komentáře (1)

Ukaž/Skryj formulář komentáře