Přehled článků » Knihy » Autoři
| Joseph Conrad - mistr knih o moři |
 |
 |
 |
| Napsal: redakce |
 Přestože cizinec, ukázal Joseph Conrad Angličanům, jak mistrovsky psát knihy. Dodens je jedním z největších spisovatelů britského společenství a jeho knihy s tématikou moře, patří k tomu nejlepšímu, co bylo o moři, oceánecha a plavbě napsáno. Jeho knihy však nejsou jen dobrodružné, ale mají mnohem větší přesahy. To ilustruje jeho zřejmě největší dílo Srdce temnoty, které bezepsoru patří k vrcholům světové prózy.Anglický spisovatel Joseph Conrad (1857–1924) se narodil ukrajinském městě Berdyčiv (poblíž Žytomyru).Pocházel z polské zemanské rodiny. Jeho otec, Apollo Korzeniowski, byl romantický básník a vlastenec, který byl za přípravu národního povstání vězněn a poté poslán do vyhnanství do Vologdy na severu Ruska. Conrad námořník V sedmnácti letech (roku 1874) se po smrti svých rodičů vydal Conrad do Marseille a stal se námořníkem na francouzských obchodních lodí plavících se do Karibiku. Nebyla to jen dobrodružně romantická posedlost, blouznivá vidina dětství, jež přerostla v jistotu životního poslání; moře bylo Conradovi – vyrůstajícímu v ponižujícím prostředí národnostního i politického útlaku a osobně pod policejním dozorem – vysněnou říší volnosti, ukládající člověku neúprosné sice, ale zato prosté a čestné povinnosti. Ke konci sedmdesátých let přešel k anglickému loďstvu, roku 1886 dosáhl hodnosti kapitána a získal britské státní občanství. Plavil se po všech oceánech, dosáhl kapitánského diplomu, dočkal se samostatného velení – a to bylo vše. V třiceti sedmi letech, na samém prahu vysněné existence, musel kapitulovat před ironií osudu a svého životního cíle se vzdát: pro nedostatek míst se už nedostal na další loď a také již nemohl spoléhat na zdraví, otřesené malarií za dobrodružné plavby po Kongu. Zbývala jediná možnost: založit příští existenci na tom, co na svých posledních plavbách začal pěstovat ze zvědavosti a co se mu stalo naléhavou, ale přísně soukromou potřebou – na zkušenostech a dojmech z vlastního života, vybroušených v literárním zpracování tak, aby nejen zářily intensitou původní smyslové názornosti, ale dávaly všem jednotlivým zážitkům hlubokou perspektivu pohledu na složité bloudění člověka ve světě, který znal. Conrad spisovatel Tak se tedy proměnil Conrad ve spisovatele, nečekaně, takřka proti své vůli. Psal jazykem námořníků, mezi něž se z vlastní vůle zařadil, angličtinou, kterou ovládl teprve v dospělém věku; nezbavil se sice už nikdy cizího přízvuku v řeči, ale stal se jedním z největších mistrů anglické prózy. Zvláštní okolnosti Conradovy životní dráhy vymezily do značné míry i tematiku jeho prací. Mnohonásobně vykořeněn, nesplynul v podstatě nikdy se žádnou společenskou vrstvou. Život na pevnině ho odrazoval – ne proto, že se mu jevil jako ustavičný bezohledný boj, ale jako boj plný nedozírných protikladů. Vlastní zkušenosti ho vedly k názoru, že „svět od nepaměti spočívá na několika prostých zásadách" – na věrnosti, cti, povinnosti a lásce; spočívá na nich potud, pokud tyto zásady tvoří ušlechtilý podklad spolužití mezi lidmi. Proto Conradovi každý vyprávěný příběh mimoděk vyznívá ve své vnitřní souvislosti jako zkouška věrnosti. Z počátku ho zaujaly spíše typy negativní, jedinci, kteří se těmto prostým zásadám společenského soužití zpronevěřili a tím se ze společnosti vyřadili: Almayerův blud (Almayer's Folly, 1895), Vyvrženec z ostrovů (The Outcast of the Islands, I89G), jakož i většina Povídek neklidu (Tales of Unrest, 1898). Postavy ztroskotalců jsou však brzy vystřídány optimistickými představiteli heroického romantismu, vzpurnými nositeli protestu proti rozpínavosti mělkých materiálních zájmů Lord Jim (1900), Mládí (Youth, 1902), U konce sil (At the End of the Tether, 1902), Tajfun (Typhoon, 1903) a j., k nimž se Conrad vrací i v posledním období své tvorby, zahrnujícím vedle Hranice stínu hlavně romány Vítězství (Victory, 1911, Zlaty šíp (The Arrow of Gold, 1919), Záchrana (The Rescue, 1920), Korsár (The Rover, 1923) a Povídky z doslechu (Tales of Hearsay, 1925). Ač nikdy neztrácí víru v bojovnou hodnotu člověka, dívá se Conrad značně pesimisticky na povahu lidských vztahů, které jeho „prostým zásadám" nepřejí; vedle této trpké beznaděje (Nostromo, I9oq.), Tajný agent (The Secret Agent, 1907), V očích západu (Under Western Eyes, 1911), Osud (Chance, I9I3) vyslovuje v Nitru temnoty (The Heart of Darkness, 1902) a v různých povídkách i krutě ironickou obžalobu „civilizačního poslání" bělochů v kolonisovaných zemích. Přes pestré střídání přírodního rámce, rozmanitost svérázných postav a přes vnější jedinečnost příběhů vyjadřuje Conradova zkušenost v mnohonásobně obměňovaném uměleckém zpracování vlastně námět jediný: ukazuje život člověka jako pásmo neustálých bojů, v nichž jediná chvilka vnitřní slabosti, jediný okamžik zakolísání ve vědomí odpovědnosti vůči druhým vede často k neodčinitelné pohromě. Fotokredit - Life Květa Marysková, z doslovu Conradovy knihy Hranice stínu, Československý spisovatel 1957 Wikipedia, Citarny cz, Komentáře
(1)
|
Ukaž/Skryj formulář komentáře
| Už jste četli tuto knihu ? | |
* Vyhnanec z ostrovů (The Outcast of the Islands, 1896), román odehrávající se na malajském souostroví, který vypráví příběh mladého bezcharakterního úředníka, žijícího pod patronací obávaného anglického kapitána,
* Černoch z lodě Narciss (The Nigger of the Narcissus, 1897), v předmluvě k této novele popsal Conrad své literární cíle,
* Povídky neklidu (Tales of Unrest, 1898),
* Lord Jim (1900), tragický příběh mladého námořního důstojníka, který je štván pocitem, že ztratil svou čest, když ve zdánlivě beznadějné situaci opustil potápějící se loď bez ohledu na ohrožené cestující, a který hledá vykoupení z viny v obětavé pomoci domorodcům v zapadlé malajské vesnici proti vpádu bělošských kolonizátorů,
* Mládí a jiné povídky (Youth and Other Stories, 1902),
* U konce sil (At the End of the Tether, 1902),
* Srdce temnoty (The Heart of Darkness, 1902), novela patřící k mezníkům ve vývoji světové prózy; je symbolicky pojatou cestou do nitra temných zlých sil, které se zmocňují člověka vyvázaného ze světa západní civilizace,
* Tajfun a jiné povídky (Typhoon and Others Stories, 1903), povídky přibližující život na moři od každodenní práce námořníků až po velitelské starosti námořních důstojníků a kapitánů,
* Nostromo (1904, česky též jako Věrný Nostromo), román líčící životní historii italského námořníka, který si získá důvěru anglických kolonizátorů fiktivní jihoamerické republiky a zmocní se velkého pokladu, který měl ukrýt před povstalci. Milostný vztah k sestře vlastní snoubenky se však stane příčinou jeho tragické smrti. Kromě četných psychologických a dobrodružných zápletek zobrazuje román tísnivé sociální a politické poměry v malém státě Jižní Ameriky, zmítaném občanskými válkami a kapitálovými machinacemi evropských i severoamerických investorů.
* Zrcadlo moře (The Mirror of the Sea, 1906), autobiografické eseje,
* Tajný agent (The Secret Agent, 1907), román zabývající se politickými otázkami současného světa,
* Vítězství (Victory, 1911), román líčící neúspěšný pokus švédského podnikatele realizovat svůj soukromý život v odloučení na malém ostrově a jeho neschopnost ubránit se zlu představovanému trojicí vetřelců prchajících před zákonem
* Očima západu (Under Western Eyes, 1911), příběh ze života ruských revolucionářů,
* Mezi mořem a pevninou (Twixt Land and Sea, 1912), povídky zasazené do exotického prostředí východoindického souostroví,
* Náhoda (Chance, 1913), příběh zrady, zbabělosti a osudové životní samoty,
* Mezi přílivem a odlivem (Within the Tides, 1915), dobrodružné až detektivní povídky, jejich námětem je oslava mužnosti, statečnosti a spravedlnosti,
* Hranice stínu (The Shadow-Line, 1917), novela líčící vyzrání mladého kapitána v muže během nebezpečné námořní plavby,
* Zlaty šíp (The Arrow of Gold, 1919), dobrodružný román, inspirovaný autorovými zážitky z Marseille, rozvíjí příběh mladého námořníka, jenž získává na souši první milostné zkušenosti a z lásky k ženě se pouští do nebezpečné hry na život a na smrt.
* Záchrana (The Rescue, 1920), romance z mělčin,
* Pirát (The Rover, 1923), román,
* Povídky z doslechu (Tales of Hearsay, 1925),
* Polední eseje (Last Essays, 1926).