Ale dokážete si například představit jak pašujete v druhé polovině 19.století klavír na palubu velkého dřevěného korábu, který měl před sebou tříletou plavbu kolem světa? Nebývalo to zvykem ani předtím a dneska už vůbec ne, koneckonců do plovoucích tankerových kriminálů by se klavír těžko vešel a kdyby se to podařilo, kde by vzal někdo čas na něm hrát?

Ale v předminulém století se to povedlo mladému důstojníkovi námořnictva, který se učil na obrovském plachetníku nejen tajemství navigace, ale i teorii hudby. Jmenoval se Nikolaj Andrejevič Rimsky, vlastním jménem Korsakov. Jméno známé, ale po pravdě řečeno, kdo z nás si vybaví čarokrásnou muziku, dnes nejhranějšího ruského skladatele? Pusťte si třeba na chvíli jeho symfonii Šeherezádu, snad nejznámější skladbu do které vložil Korsakov všechnu něhu, kterou do té doby poznal, aby zachytil příběh všech příběhů, tisíciletou pohádkovou legendu sultána a jeho okouzlující Šeherezády. Jak uchopit a ztvárnit téma tak obehrané? To byla určitě otázka, která tenkrát musela trápit Korsakova dlouho po nocích.

Ale dokázal to, oblouznil notové linky koloritem bájných příběhů, vůni tržnic orientálních zemí, poezii moří a oceánů, svitem slunce a chladem bouří. Byl skutečným géniem poetických, barokně rozvětvených hudebních obrazů, které dodnes uchvacují naše duše. Musel být nevyléčitelným romantikem, když v jednom dopise z moře napsal:
Kouzelný je tropický oceán se svým azurem a fosforeskujícím svitem, unášející je tropické slunce a obloha..."

Nikolaj Andrejevič Rimsky-Korsakov - Šeherezáda. Symfonická suita op. 35.

Adobe Flash Player not installed or older than 9.0.115!

Komentáře (0)

Ukaž/Skryj formulář komentáře