Vynikající filmové zpracování Tarkovského

Brilantní filmové zpracování ruského režiséra Tarkovského (Solaris, 1972) kde pomalá dynamika jednotlivých obrazů neuvěřitelně koresponduje s filmovou lyrikou tohoto geniálního režiséra. Je to film, který můžete vidět mnohokrát a pokaždé k vám promluví jinak. Jeden z mála filmů, který je hoden své literární předlohy. S tématem taky souvisí naprosto přesné sondy do omezeného lidského vědomí, rozebírání pocitů osamělosti a malosti lidské bytosti v kontrastu s celým vesmírem

Revolučnost knihy spočívá hlavně v nastínění možnosti, že ve vesmíru existuje inteligence, které jsou pro nás, díky našim omezeným smyslům, naprosto nepochopitelné a neviditelné.

Zajímavou úvahou je také rozvaha o zhmotnění naši minulosti a schopnosti člověka konfrontovat se s touto skutečností. Podobných pohledů nabizí Lem více. Dává tím najevo lidskou omezenost v chápání všeho, co je mimo dosah prostředí planety Země, ve kterém existujeme jen jako zoufalý shluk buněk, které vyzařují jakési nedefinované vědomí, jenž nazýváme duchem, inteligenci etc.

Lem i Tarkoivský si nekladou za úkol něco vysvětlovat, nastíňuje otázky a odpovědi nechává na čtenáři.V knize nacházíme často jednoduchou, ale významovou přímou řeč anebo hluboké dialogy, které reflektují názory postav na filozofické otázky života.

Příběh

Celý příběh se odehrává v mimozemském prostředí, především na planetě Solaris, jež dokáže číst lidské podvědomí, aniž by o tom samo vědělo.. Autor se vrací na zemský povrch pouze v několika kratších vzpomínkách.

Hlavní postavou příběhu je vědec a psycholog Dr. Kris Kelvin, jenž byl povolán na výzkumnou stanici Solaris, aby zjistil situaci na izolované planetě. Kelvin nám vypráví děj i své myšlenky. Z těch lze posoudit, že se jedná o inteligentního, racionálně uvažujícího muže, jehož pronásleduje přízrak jeho dívky Harey, která kdysi spáchala sebevraždu. Její postavu poznáváme přímo pomocí jejího zhmotněného fantóma. Harey si zpočátku neuvědomuje svou situaci a netuší, že není skutečná. Až později v příběhu zjistí, že je pouhá napodobenina poskládaná z Kelvinových vzpomínek. Toto zjištění je pro Harey i Kelvina (jenž k němu došel dříve než ona) velice bolestivé a zpočátku se zdá, že oba zvolí neplnohodnotný život na stanici Solaris, namísto druhého odloučení, jež by nastalo Kelvinovým odletem zpět na Zem. Harey ovšem není schopna žít s vědomím, že je jen imitací, a dobrovolně si volí vlastní destrukci.
Kromě Kelvina a Harey obývají stanici také Dr. Snaut a Dr. Sartorius. Oba jsou vědci, kteří na stanici strávili více času než Kelvin a u kterých se izolace podepsala na jejich psychice. Oba ale konfrontují své fantómy v ústraní.

Jako postavu lze považovat také planetu Solaris. Právě její chování provází postavy po celou knihu a autor neustále zdůrazňuje otázku, zda právě tato planeta se svým plazmatickým oceánem je inteligentní, má-li vědomí, a jestli oné fantómy tvoří za nějakým účelem či ne.


Kniha Solaris
Stanislaw Lem
Přeložil: B. Křemenák, Český spisovatel, 1972, vydání 1.
2. vyd. v Knižním klubu, 1994 se stejným překladem; 3. vyd. v Mladé frontě, 2003, přeložil Pavel Weigel

Film Solaris, SSSR, 1972
Režie: Andrej Tarkovskij
Kamera: Vadim Jusof, hudba: Eduard Artěmev aj. S.Bach motivy z chorální předehry f moll, rají: Banionis, Boindarčuková, Jarvet, Solonicyn a další.

Trailer na film Tarkovského - Solaris.
Upozornění: Ta řeč, kterou se ve filmu hovoří je ruština. Mimochodem, také krásný jayzk, zkuste si v originále poslechnout třeba Puškina nebo Lermontova. Jako hudba ...

Adobe Flash Player not installed or older than 9.0.115!

Komentáře (0)

Ukaž/Skryj formulář komentáře